608 08 33 33

Pobyt ve tmě: 3 dny lepší než týden dovolené

Dlouhodobě toho má hodně v práci, a tak si na tři dny přijel do tmy vypnout. Tentokrát vám přinášíme zkušenost mladého muže, kterému pobyt ve tmě dal víc odpočinku než týden dovolené na Slovensku. Proč je to podle něj neporovnatelné, co mu tma ukázala o tom, co ho vyčerpává, a proč se jí nebát?

Vypnout, restartovat se a nabrat síly

Mám se krásně, cítím se uvolněně. Chtěl jsem se cítit příjemně a to jsem si odnesl, takovou tu pohodu. Dlouhodobě toho mám hodně v práci, takže je to opravdu příjemný pocit, když člověk vypne, restartuje se a nabere síly.

Jestli mám teď do práce víc chuti, nevím, ale určitě mám víc energie. A ta asi jde ruku v ruce s chutí. Ráno jsem jen ze zvědavosti zapnul telefon a měl jsem asi patnáct nepřijatých hovorů z práce. Takže vím, že jsem tohle hrozně potřeboval: načerpat síly a odpočinout si od všeho.

Pobyt ve tmě, nebo dovolená? Neporovnatelné

Je to neporovnatelné. Zrovna ráno jsem si to analyzoval. Před čtrnácti dny jsem byl týden na Slovensku, a když to porovnám, tyhle tři dny tady byly mnohem lepší. Jakmile člověk vejde do tmy, může se úplně odříznout od všeho. Ví, že na něj zvenku nemůže nic působit, že je tu sám, nikdo se mu nedovolá, nikdo mu nic nenapíše a nikdo po něm nic nebude chtít.

Na dovolené navíc potkáváte lidi. Tady je ten klid tak obrovský, že se to nedá srovnat. Když koukáte do přírody, je to zase jiný zážitek a nabíjí vás to jinak. Ale vnitřně mi tohle dalo mnohem víc odpočinku a energie. Bylo to fakt krásné.

Nuda? Spíš analýza vlastního života

Jaký si to uděláte, takový to máte. Asi se to dá brát jako nuda, ale přemýšlíte a analyzujete svůj život. Kdy jindy to uděláte, než když na to máte klid? Nenazval bych to nudou, spíš analýzou a užíváním si klidu.

V normálním životě takhle vypnout neumíte, i když si myslíte, že ano. Tady vidíte věci a přicházejí myšlenky, u kterých se v běžném životě nemáte čas pozastavit. Proudí jich k vám do hlavy víc a můžete si je užít naplno. I když si před spaním vyhradíte hodinu, tady máte tři dny.

Lituju jen toho, že jsem nešel na týden

Kdybych věděl, jak je to super, jdu rovnou na týden. Je to asi jediné, čeho na tomhle pobytu lituju. Myslím, že jsem mohl dojít mnohem dál, protože potenciál tmy je ještě větší, než kolik jsem z ní získal. Nezavrhuju to, spíš si myslím, že se vrátím.

Jediné, čeho se bát, je být sám se sebou

Teď už vím, do čeho jdu, a fakt není vůbec proč se toho bát. Většina lidí si tmu spojí se strachem, ale proč byste se tady bál? Jediné, čeho se můžete bát, je, že jste sám se sebou a neumíte být sám se sebou.

To byl jeden z hlavních důvodů, proč jsem sem šel. Přišlo mi, že jsem odpojený sám od sebe, a chtěl jsem zjistit, jestli umím být sám se sebou. Ukázalo se, že tohle mě netrápilo. To, co mě vyčerpává, přichází spíš zvenčí.

Terapie tmou mi ukázala, co mě vyčerpává

Myslím, že to teď vidím líp a dokážu s tím pracovat. Mám čerstvé srovnání s dovolenou v zahraničí na turistice a napadla mě souvislost s jídlem. Tady jsem měl k snídani ovoce, banán a hroznové víno, a pak misku polévky a misku hlavního jídla. To mi stačilo na celý den a skoro jsem to ani nebyl schopný sníst. Na turistice jsem toho snědl o trochu víc. Ale v práci potřebuju jíst čtyřikrát až pětkrát denně a pořád je to málo.

Díky tomu srovnání vidím, kolik energie mi bere samotné přemýšlení. V práci jsem kolikrát až do večera. Jestli si chci klid, který jsem tady získal, udržet, potřebuju čas v práci omezit. Aby mi energie zbyla i na jiné věci a abych nedal všechno práci a domů si pak nepřinesl nic.

Nebojte se tmy, konečně se vyspíte

Nebojte se tmy, je to fakt hrozně příjemné. Nikdo na vás nemůže. Pokud chcete, dospíte se tady absolutně krásným způsobem a spánkový deficit pak neexistuje. Můžete spát, jak dlouho chcete, nikdo vám za to nebude nadávat a nikdo po vás nebude nic chtít.

Jste izolovaní od celého světa a je to opravdu nádherný pocit. Nemusíte nic, nikdo vás nesoudí, jste tu sami se sebou a můžete přijít na zajímavé věci.

Připravili jsme pro tebe nejčastější otázky, které si klienti kladou, než se pro léčbu tmou rozhodnou.

Sleduj také náš YouTube kanál, kde najdeš videa o pobytech a zkušenostech s terapií tmou. 🔔

Pobyt ve tmě: cítila jsem, že jsem jen láska

Čtyři roky na mateřské a pak konečně čas jen pro sebe. Tentokrát vám přinášíme zkušenost maminky, která do tmy chtěla odjakživa a pobyt ve tmě nakonec dostala od manžela jako dárek od Ježíška. Z tmy se jí pak vůbec nechtělo. Co ve tmě viděla, proč si při cvičení najednou uvědomovala každý sval a jak dospěla k pocitu, že je jen láska?

Z tmy se mi vůbec nechtělo

Cítím se super, odpočatě, a musím uznat, že se mi z tmy vůbec nechtělo. Bylo mi tam strašně příjemně a cítila jsem se bezpečně.

Mám pocit, že jsem posledních zhruba dva roky hodně zpomalila. Předtím jsem žila hodně rychle, ale teď se snažím řešit sama sebe, a tak poslední dobou zpomaluju.

Pobyt ve tmě jako dárek od Ježíška

Do tmy jsem chtěla jít vždycky a nakonec jsem ji dostala jako dárek od Ježíška, vlastně tedy od manžela. Chtěla jsem to vyzkoušet. Hlavně jsem si ale říkala, že na sebe nemám vůbec čas, a tady ho mít budu.

Doma chci kolikrát meditovat nebo mít chvilku pro sebe, jenže tam je spousta věcí, které musím udělat. Pořád si říkám, tady je špinavý hrnec a tak podobně. Tady jsem ten čas pro sebe opravdu měla a mohla jsem se věnovat sama sobě, což bylo úplně super.

Kousek tmy si vezmu domů

Víc času pro sebe si dávat určitě budu. Říkala jsem si, že si kousek tmy vezmu domů. Že to, co prožívám tady, můžu prožívat i doma. Nemusí to zůstat jenom tady. To, co jsem se tu naučila nebo vyzkoušela, můžu potom praktikovat i doma.

Nuda? Viděla jsem polární záři

Nudila jsem se? Vůbec. Musím ale uznat, že první den, možná i déle, jsem prospala. Asi to bylo manko, které jsem si nesla za čtyři roky mateřství. Hodně jsem spala, ale pak to bylo strašně příjemné.

Můj mozek mi možná promítal nějaké věci, protože tam nebyla úplně pořád jen tma. Měla jsem pocit, jako bych viděla polární záři nebo nějaké části vesmíru. Rozhodně jsem se tam nenudila.

Při cvičení jsem cítila každý sval

Cvičila jsem, protože mám v háji záda, a bylo to super. Když cvičím doma, pořád přemýšlím nad dalšími věcmi. Tady jsem si při cvičení dokázala uvědomovat svoje tělo, každý sval, který zrovna cvičím. To bylo strašně příjemné.

Doma se na to asi nedokážu tolik soustředit. Ve tmě mi nezbývá nic jiného, takže jsem se víc uvolnila a víc se soustředila sama na sebe.

Sprcha, jídlo a čas o čtyři hodiny napřed

Praktické věci byly úplně v pohodě. Dostala jsem radu, ať si všechno vyzkouším ještě za světla. Když jsem si to za světla vyzkoušela, měla jsem všechno ošahané a pak už to bylo úplně v klidu. Pořád jsem věděla, kudy mám jít.

Myslím, že jsem pořád tak nějak tušila, kolik je hodin, jen jsem asi žila o čtyři hodiny dopředu. Říkala jsem si, že už mi musíte přinést jídlo, že už musí být tak osm večer, a přitom byly možná teprve čtyři nebo tři hodiny. Spala jsem určitě i přes den, ale kdy je noc a kdy den, jsem asi tušila. Kdybych tu byla týden, bylo by to asi jiné.

Že bych se úplně ztratila v čase, by mi nevadilo. Myslím si, že naopak, je to jako osvobozující. Bylo příjemné, že čas tak nějak plynul a já nevěděla, kolik přesně je.

Terapie tmou: nezblázníš se, najdeš sám sebe

Těm, kdo se tmy obávají, bych řekla, ať se toho určitě nebojí. Strašně moc známých mi říkalo, že by se tam během prvních dvou hodin zbláznili, a to mi přijde prostě blbost. Člověk se určitě pořádně vyspí, což je v dnešní době taky docela plus. A potom je tam sám se sebou a tak nějak objevuje sám sebe. Nevidím na tom nic špatného. Naopak, najde sám sebe. Já jsem tam našla víc věcí.

Nejdřív jsem byla tma, pak jen láska

Ještě jednu takovou trochu ztřeštěnou věc. Jednou, když jsem se pořádně vyspala a měla jsem čas přemýšlet, jsem najednou měla pocit, že jsem tma. Že jsem součástí tmy a nejsem nic, jenom ta tma. Nebylo to nepříjemné, ale nebyla jsem s tím spokojená.

A pak jako bych ze sebe sundala nějaký balast a měla jsem pocit, že jsem jenom láska. Že jsem láska, kterou cítím a prožívám, že všude okolo mě je láska a já jsem její součástí. Takový pocit jsem si z toho odnesla a bylo to hrozně příjemné.

Připravili jsme pro tebe nejčastější otázky, které si praktikující kladou, než se pro léčbu tmou rozhodnou.

Sleduj také náš YouTube kanál, kde najdeš videa o pobytech a zkušenostech s terapií tmou. 🔔

První den ve tmě jsem prospal 16 hodin

Někdo jde do tmy pro hluboké prožitky, jiný si potřebuje hlavně pořádně odpočinout. Tentokrát vám přinášíme zkušenost muže, který se pro pobyt ve tmě rozhodl během jediného večera, strávil ve tmě tři noci a hned první den prospal šestnáct hodin.

Přijel jsem si odpočinout a prospal 16 hodin

Cítím se dobře. Přijel jsem si hlavně odpočinout a najít trochu klidu, a to se mi povedlo. První den jsem spal asi šestnáct hodin, od sedmi večer až do chvíle, kdy mi přinesli jídlo. S menšími pauzami, ale spánku bylo opravdu hodně. Přesně pro to jsem si přijel a přesně to jsem dostal.

Tři noci místo maratonu

Byl jsem tu na tři noci. Ne každý je stavěný na maraton a to je myslím docela dobré přirovnání. Věřím, že bych vydržel i sedm dní, ale pro mě už by to asi nebylo tak příjemné. Takhle ty tři dny krásně utekly, odpočinul jsem si a jsem spokojený. Jestli si příště dám delší pobyt? To uvidíme. Záleží na tom, v jaké situaci se budu cítit. Teď jsem to cítil na tři dny.

Rozhodl jsem se během jednoho večera

Jsem celkem impulzivní, takže jsem se vlastně vůbec nerozhodoval. Jeden večer jsem si řekl, že to zkusím, rovnou jsem si pobyt koupil a asi jsem udělal dobře. Co se týče komfortu a zázemí, všechno bylo tak, jak jsem čekal. Je to tu čisté, pohodlné a na klidném místě. Trochu jsem se bál, že to bude někde odstrčené v lese, úplně na samotě, kde bych se necítil bezpečně. Tady je to tak akorát.

Jídlo jako příjemná změna

Na jídlo jsem se vždycky těšil, protože jídlo mám rád. A to, že člověk při donášce aspoň prohodí pár slov, je fajn. Vůbec mě to nerušilo. Je to minutka, dvě, a z celých čtyřiadvaceti hodin je to příjemná změna.

Pozvolný návrat na světlo

Při svítání na konci pobytu jsem sice vstal, ale pak jsem se šel ještě dospat. Půl hodinky jsem vydržel, bylo to příjemné, ale pak už na mě šla únava. Určitě je fajn, že člověk nejde hned do ostrého světla. Venku se teprve rozednívalo, takže nebyla ani tma, ani světlo. Je to lepší, než kdyby se najednou rozsvítilo prudké světlo.

Tma dá každému to, pro co si přijde

Těm, kdo váhají, vzkazuji: nebojte se toho. Spousta lidí mi říkala, že to nedám, protože jsem trochu impulzivní. A já jsem opravdu spokojený. Myslím si, že tma dá každému to, co chce. Já jsem chtěl hlavně odpočinek a ten jsem dostal. Kdo si jde pro hlubší zkušenost, věřím, že ji dostane taky. Určitě bych se toho nebál.

Připravili jsme pro tebe nejčastější otázky, které si praktikující kladou před pobytem ve tmě.

Sleduj také náš YouTube kanál, kde najdeš videa o pobytech a zkušenostech s terapií tmou. 🔔

Nikdo nestojí s kalašnikovem u dveří

Často nás zajímá, co se odehrává v mysli člověka, který se rozhodne na několik dní úplně odpojit od okolního světa. Proto ti přinášíme autentický pohled jedné z našich účastnic, která se rozhodla sdílet své pocity z doby, kdy vyměnila každodenní shon za naprosté ticho a klid. Možná i ty v sobě nosíš podobnou touhu po zastavení a hledáš odpovědi na otázky, které v běžném ruchu zanikají. Přečti si její příběh o tom, jak probíhal její pobyt ve tmě, co jí tato zkušenost dala a proč se nakonec nebylo čeho bát.

Dlouho odkládané přání pod stromečkem

O tom, že tato metoda existuje, jsem věděla už pár let. Vždycky mi to přišlo jako něco, co nutně potřebuji. Chtěla jsem se prostě někam zavřít, být úplně sama, bez lidí a bez jakýchkoliv distrakcí. Často jsem o tom mluvila, až jsem nakonec dostala terapie tmou k Vánocům jako dárek od svého muže. Moje okolí už tak nějak ví, že medituji, takže jim to nepřišlo úplně divné. Spíš se mě lidé ptali, jestli to tam vůbec vydržím. Někteří mi radili, ať si s sebou vezmu různé věci na zabavení, ale já jsem jim říkala, že se tam nejdu bavit, ale jdu prostě do tmy.

Když strach vystřídá sametové nic

Před nástupem jsem v sobě měla určitý vnitřní strach. Nezkoumala jsem dopředu žádné detaily, kolik to stojí nebo kde se to přesně dělá, prostě jsem věděla, že to existuje. Nečetla jsem si žádné webovky a nebyla jsem si jistá, co tam na mě může vybafnout. Ale jakmile jsem se tam zavřela, veškeré obavy skončily. Naopak, ta tma na mě začala působit jako jedno velké objetí. Bylo to hrozně příjemné a bezpečné. Představy člověka v šeru jsou totiž daleko divočejší než v úplné tmě. Tady je to jen takové sametové nic. Dokonce mi ta chatka v té černočerné tmě přišla opticky mnohem větší, než když se v ní svítilo.

Jak chutná zen a jídlo po lžičkách

Všechno se dalo v pohodě zvládnout. Po pár průchodech místností jsem si prostor naměřila a pak už jsem věděla dost přesně, co mám dělat. Chodila jsem hodně opatrně a rukou si zakrývala hlavu, abych se do něčeho nepraštila. Někdy jsem si nechávala otevřené dveře z předsíně, aby tam proudil vzduch, tak jsem se raději jistila hmatem. Ani najíst se nebyl problém, protože jsem všechno jedla lžící. Zajímavé bylo sledovat mé chutě. První večer jsem z nudy snědla spoustu věcí, i ty vlastní, co jsem si přivezla. Postupně mě to ale úplně opouštělo. Přišel takový zen, kdy jsem už ani nepotřebovala dojídat celé porce a stačilo mi být jen do polosyta.

Hodně spánku a moudrost Čtyř dohod

Většinu času jsem buď prospala, nebo meditovala. Protože mi to moc nejde vsedě, meditovala jsem hlavně v leže. Kvůli tomu jsem sice byla ke konci trochu ztuhlá a musela jsem se nutit do cvičení, ale vnitřně mi bylo skvěle. Měla jsem tam sice přehrávač, ale vůbec jsem nepochopila, jak se na něm přeskakují skladby. Takže jsem tam zůstala se Čtyřmi dohodami, které sice znám, ale v té izolaci ve mně zarezonovaly mnohem víc než kdy dřív. Vlastně jsem za to byla nakonec ráda, odnesla jsem si z toho opravdu hodně.

Odvaha jako cesta k vnitřnímu klidu

Tři dny mi bohatě stačily, ale úplně jsem si dokázala představit, že tam zůstanu i déle. Pokud o tom uvažuješ, buď odvážný a zkus ten strach, co máš, prostě překonat. Lidé, co někde nebyli, hrozně rádi mluví o věcech, které nezažili. Budou ti třeba vyprávět, jak tam budeš zažívat nějaké démony, ale tomu nevěř. Nikdo tam nestojí s kalašnikovem u dveří. V nejhorším případě můžeš z chatky kdykoliv vylézt, o nic nejde. Takže pokud pobyt ve tmě zvažuješ, prostě do toho jdi.

Chceš se o průvodcích tmou dozvědět víc?

Sleduj také náš YouTube kanál, kde najdeš videa o pobytech a zkušenostech s terapií tmou. 🔔

Odnesli jsme si klid

Zastavit se v dnešním uspěchaném světě bývá oříšek. Dva přátelé se proto rozhodli vyzkoušet něco netradičního a vyrazili na místo, kde vládne ticho a černo. Tomáš přišel s konkrétním termínem a nabídkou: „Pojď se mnou.“ A tak začala jejich zkušenost, kterou nabízí terapie tmou.

Myšlenka, která musela dozrát

První informace o tom, že existuje pobyt ve tmě, se k oběma dostaly už před docela dlouhou dobou. Jeden z nich o této možnosti slyšel zhruba před dvěma lety a nechal tu myšlenku v sobě tak nějak dozrát. Druhý nad tím sice občas uvažoval, ale neměl pocit, že by to musel zkusit hned. Zlom nastal až ve chvíli, kdy si doma zhasnul a uvědomil si, jak je tma vlastně fascinující.

Každý ve své chatce

Ačkoliv na místo dorazili společně, každý z nich obýval svou vlastní chatku. Každý si to totiž přijel prožít sám za sebe a po svém. Původně dokonce ani nevěděli, že by mohli být spolu. Zpětně ale oba přiznávají, že i kdyby měli jít znovu, volili by pravděpodobně opět oddělenou cestu a šli by každý sám. Jeden z nich pouze poznamenal, že chatka určená pro páry by mohla být zajímavou zkušeností pro hluboké seznámení s partnerkou v budoucnu.

Když hlad ustoupí a čas plyne jinak

Součástí jejich cesty byl také půst. Zatímco v běžném fungování může být nejedení náročné, v tlumivém prostředí chatky přicházel hlad mnohem méně. Účastníci měli pocit, že to bylo o hodně lehčí než v běžném životě. Představy různých jídel, jako jsou pečené brambory nebo vývar, se začaly zjevovat až v posledních hodinách pobytu.

Fascinující byla také práce s časem. První den, kdy člověk většinu času prospí, uteče jako voda. Poté se ale vnímání mění a člověk se v čase úplně ztratí. Čas ve tmě plyne úplně jinak než v běžném fungování, kdy lidé stále něco dělají. Prostě tam jen tak seš a čumíš.

Návrat do reality s čistou hlavou

Závěr pobytu provázelo nadšení připomínající radost malého kluka, který se těší na nové hračky. Poslední hodiny před otevřením dveří využil jeden z nich k závěrečné meditaci, během které přišly nové nápady a tvůrčí myšlenky, které ho úplně nadchly. Terapie tmou oběma přinesla především hluboký klid, který si chtějí přenést do všech svých každodenních činností. Došlo i na vnitřní odpuštění, protože člověk zjistí, že nemá smysl v sobě staré věci držet a je lepší nechat je být.

Chtěl bys také zjistit, jaké myšlenky se zjeví tobě, když vypneš světlo? Otevři se této zkušenosti a nechej se překvapit, co ve tmě najdeš.

Chceš se o průvodcích tmou dozvědět víc?

Sleduj také náš YouTube kanál, kde najdeš videa o pobytech a zkušenostech s terapií tmou. 🔔

Zdálo se mi, že spím na palandě

🙂 První krok zpátky do světla

No, cítím se skvěle. Tahle věta mě napadla hned jako první, když jsem po otevření dveří vyšel ven. Vyšlo sluníčko a celý svět působil najednou jinak. Chvíli se mi motala hlava, malinko jsem se rozkoukával, ale stačilo projít se po zahradě a všechno do sebe zapadlo. Pocit byl úplně úžasný.

🌿 Očekávání a vstup do tmy

Do TERAPIE TMOU jsem šel s nějakým očekáváním. Přesně věděl jsem, co od toho chci, a musím říct, že se to splnilo. To, co jsem od toho očekával, jsem opravdu dostal. POBYT VE TMĚ mi dal prostor zpomalit a být sám se sebou bez rušivých vlivů.

🌒 Tři dny, které plynuly jinak

Zvolil jsem tři dny. Ze začátku jsem si říkal, že je to ideální délka. Jak se ale konec blížil, napadlo mě: „Ty bláho, možná jsem si na to teprve začal zvykat.“ Najednou mi přišlo, že ticho a rytmus tmy začínám opravdu cítit. Nešlo o nudu, spíš o postupné ponoření.

🧘‍♂️ Být sám se sebou

Vím o sobě, že vydržím sám se sebou docela slušně. Nepotřebuju, aby mi někdo neustále povídal nebo odváděl pozornost. Právě proto mi TERAPIE TMOU sedla. V tichu jsem nemusel nic řešit, nic dokazovat, nikam spěchat. Myšlenky se uklidnily a tělo se přirozeně přizpůsobilo.

🌘 Když mysl vytváří obrazy

Zajímavé bylo i vnímání prostoru. Občas se mi zdálo, že v té tmě něco vidím. Jakmile jsem ale jednou narazil do zdi ve chvíli, kdy jsem si myslel, že vidím, došlo mi, že vlastně opravdu nevidím nic. Tenhle moment byl silný a zároveň hodně poučný. Ukázal mi, jak si mysl dokáže vytvářet vlastní realitu.

☀️ Návrat ke slunci

Po návratu ven jsem si nejraději sedl na židličku na sluníčko a nechal se krásně vyhřát. Byla mi už trošku zima a teplo slunce jsem vnímal mnohem intenzivněji než dřív. POBYT VE TMĚ mi změnil způsob, jakým vnímám obyčejné věci.

🌾 Co si nesu dál

TERAPIE TMOU pro mě nebyla útěkem, ale návratem. Návratem k jednoduchosti, klidu a k sobě. A právě tenhle pocit si nesu dál do každodenního života.

Chceš se o průvodcích tmou dozvědět víc?

Sleduj také náš YouTube kanál, kde najdeš videa o pobytech a zkušenostech s terapií tmou. 🔔

Jídlo bylo skvělé

Ponoření se do úplné tmy odhaluje detaily, které při každodenním shonu často přehlížíme. Přesně tak to popsala žena, která má za sebou „tři dny ve tmě, přesněji šedesát hodin“. Hned v úvodu svého sdílení říká, že pro ni šlo o „úžasnou a zajímavou zkušenost“, kterou si chtěla dopřát už delší dobu.

Jednoduché přání: odpočinek a klid

Do prostoru bez světla přijela s jednoduchým přáním: odpočinout si, vyspat se, zklidnit se a být chvíli sama se sebou. Zároveň ji zajímalo, jak působí TERAPIE TMOU v běžných všedních činnostech. Bavilo ji pozorovat, jak zvládne obyčejné úkony beze světla, a několikrát zmínila, že ji fascinovalo, jak rychle se tělo i mysl adaptují.

Hudba, ticho a prostor pro vzpomínky

První hodiny si pouštěla hudbu a část pobytu si zpestřila audioknihou. Později ale zvolila den naprostého ticha, protože ji lákalo zjistit, co se uvnitř odehraje bez jakýchkoliv vnějších podnětů. Právě ticho otevřelo prostor pro vzpomínky. Začala si v duchu přehrávat „táborový písničky“, a dokonce si vytvořila „test paměti“, který ji prý překvapivě pobavil.

Realistický pohled na čas

Sdílí i realistický pohled na čas. Říká, že nechtěla nic přikrášlovat: „Ten čas je dlouhej, úplně furt nespíte.“ Zároveň se ale díky tomu dostala do stavu, který popsala jako hluboké zvolnění. Myšlenky se zpomalily, tělo se uvolnilo a ona začala vnímat vlastní vnitřní svět s mnohem větší jemností.

Reakce okolí a vlastní připravenost

Zmínila také reakce okolí. Před cestou ji někteří strašili větou: „Prosím tě, hlavně se tam nezblázni.“ Dnes už se tomu jen usmívá. Podle ní není důvod k obavám. Stačí mít jednoduchý plán, trošku hudby nebo audioknihu jako doprovod, a zároveň si dopřát chvíle ticha, které přinášejí největší uvědomění.

Závěr: návrat k sobě

Celé její vyprávění ukazuje, že POBYT VE TMĚ jí přinesl klid, citelné zpomalení a uvnitř i několik krásných a překvapivých vhledů. TERAPIE TMOU pro ni nebyla únikem, ale návratem k sobě samé. A právě to může být největším přínosem pro každého, kdo touží odložit ruch světa a nechat promluvit ticho.

Chceš se o průvodcích tmou dozvědět víc?

Sleduj také náš YouTube kanál, kde najdeš videa o pobytech a zkušenostech s terapií tmou. 🔔

Věnuji se otužování

Slovo „dovolená“ najednou ztratilo svůj význam. Zjistil jsem, že i tam, kde si fyzicky odpočinu, si neodpočinu v hlavě. Furt něco zažíváme a prožíváme, vstřebáváme zážitky, a tak to tam taky pracuje. Po třech dnech, které jsem strávil na pobytu ve tmě, se mi dostalo odpočinku na úplně jiné úrovni. Tak odpočatej a vyspalej jsem snad v životě nebyl. Je mi fajn, cejtím se lehce a suprově úplně. Ten odpočinek a takovej ten vnitřní klid je tady jako úplně jinej.

Už pět let zpátky jsem se dozvěděl o terapii tmou, myslím, že to byl nějaký film. Tam jsem si řekl: „Jo, tak todleto chci zkusit“. Trvalo mi pět let, než jsem se dokopal k tomu, abych vlastně šel. Rozhodnutí prostě zrálo ve mně. Letos, když jsem si jednoho dne lehnul do postele, řekl jsem si: „A teď je čas“. Otevřel jsem notebook a první, co na mě vyskočilo, byla vaše Tma. Hned jsem volal, nechtěl jsem nic řešit. Sympatické přijetí, a hned jsme se domluvili. Původně jsem přemýšlel o týdnu, ale časově jsem se nevešel. Tři dny stačily na zkušenou. Vím, že se určitě vrátím.

Pobyt ve tmě přináší úplně nové vnímání. První den jsem třeba úplně zapomněl pít. Měl jsem lahev s vodou vedle postele, ale pil jsem fakt málo. Po prvním spaní jsem se probudil, cítil jsem suché oči, které mě svěděly, a byl jsem unavený. Říkal jsem si, vždyť bych měl být vyspalý. Zjistil jsem, že jsem vypil jen tři deci za celý den. Člověk asi, když to pití nemá na očích, lehce zapomíná na všechno.

Co se jídla týče, to jsem zvládal skvěle. Šel jsem doslova po čuchu. Chutnalo mi výborně. Jsem kuchař a věnuji se tomu celý život. Proto jsem krásně rozeznával chutě a identifikoval jsem všechno, co jste mi připravili. Bylo to velice chutné a jídlo mě tam vlastně bavilo úplně všechno. Jeden z takových wow vjemů byla třeba kedlubna. Užíval jsem si to, že vím, co to je, a že je to fakt hodně dobrý.

Nejvíc mě překvapilo, že jsem v té tmě zjistil, že nemám vůbec strach. Z ničeho. Cítil jsem se tam naprosto jako doma. Už po dvou hodinách mi tam bylo tak příjemně, že jsem si až říkal, jestli nemám v sobě žádné strachy nebo něco, čeho bych se bál.

Předtím, než jsem tam šel, jsem se trochu bál, že na mě něco vyleze nebo že budu mít nějaký strach. Ale zjistil jsem, že se ničeho nebojím. Věřím tomu, že kdo má třeba něco nevyřešeného, nebo kdo k sobě není úplně upřímný, ten by se tam s tím mohl potkat a zažít nějaký lehký chmur. Já jsem to neměl. To bylo velké poznání, že jsem byl s tmou úplně v pohodě.

Mým běžným hledáním klidu je otužování a meditace. Ale tento pobyt ve tmě dává člověku úplně jiný rozměr vnitřního klidu. Každý má možnost kdykoliv odejít nebo rozsvítit, takže není důvod mít strach. Terapie tmou je skvělá pro každého, kdo si chce urovnat v sobě nějaké věci a získat vnitřní klid. Kdo má plnou hlavu myšlenek a nemůže kvůli tomu spát, tomu to dokáže dokonale vyčistit hlavu.

Chceš se o průvodcích tmou dozvědět víc?

Sleduj také náš YouTube kanál, kde najdeš videa o pobytech a zkušenostech s terapií tmou. 🔔

Být 3 dny sama byla výzva

✨ Když se naše účastnice pobytu ve tmě ohlížela při rozhovoru za svou zkušeností, popisovala především vnitřní proměnu, která se v ní odehrávala od prvních hodin. Řekla, že si po návratu „víc věří“ a cítí se „víc uvolněná“. Před vstupem do tmy v ní převládala nervozita a nejistota. Otevřeně přiznala, že „nevěděla, jestli to zvládne“, ale po zkušenosti dodala, že by pobyt dokázala zvládnout „i na dýl“.

🌿 V rozhovoru několikrát zmínila, že v běžném dní tráví hodně času na telefonu a pořád něco řeší. Právě proto pro ni ticho a zpomalení během terapie tmou znamenaly obrovskou úlevu. Popsala, že chce po návratu „najít víc klidu“ a dát si víc prostoru pro sebe. Temnota pro ni nebyla něčím hrozivým – naopak ji vnímala jako prostředí, které umožňuje zastavit se a nadechnout se bez tlaků a vyrušení.

✨ Mluvila také o tom, jak se v průběhu pobytu měnilo její vnímání tmy samotné. Řekla, že ji tma „už vůbec nevadila“ a že v ní postupně nacházela pohodlí a přirozený rytmus. I když před začátkem cítila obavy, postupně získala jistotu a klid. Sdílela, že ve tmě dokáže člověk vnímat vlastní myšlenky mnohem jasněji, protože nic nerozptyluje pozornost.

🌙 Velmi silným poselstvím byly její úvahy o tom, proč má taková zkušenost smysl. Podle jejích slov pobyt pomůže „každému“, kdo se chce podívat „sám do sebe“. Mluvila o tom, že tma umožňuje být k sobě blíž, víc si rozumět a vnímat, co člověk skutečně potřebuje. Zároveň několikrát povzbudila ty, kdo o takové zkušenosti uvažují. Řekla, že „se není čeho bát“, protože „jste jenom sami se sebou“, a dodala, že člověk „by se neměl bát sám sebe“.

😊 Její autentické vyprávění krásně ukazuje, jak může terapie tmou nabídnout prostor k důvěře, uvolnění a hlubšímu sebepoznání. V její zkušenosti nehledáme dramata – nacházíme v ní klid, odvahu a návrat k sobě.

Chceš se o průvodcích tmou dozvědět víc?

Sleduj také náš YouTube kanál, kde najdeš videa o pobytech a zkušenostech s terapií tmou. 🔔

Strach je motivace

Někdy člověk potřebuje úplné ticho a klid, aby se dotkl toho, co v běžném dni jen těžko zaslechne. Tak popisuje svou zkušenost muž, který se rozhodl pro několikadenní pobyt ve tmě. Hned po návratu říká, že se cítí uvolněněji než kdy dřív – jako by z něj spadla vrstva napětí, kterou si dlouho ani neuvědomoval.

Sdílí, že ve tmě se dotkl míst v sobě, kam se běžně nedostane ani při meditaci. „Bylo to intenzivní,“ vysvětluje, „ale zároveň přirozené. Jako by se vše ztišilo a otevřelo navenek i dovnitř.“ Cítil, že se jeho srdce skutečně otevírá světu – ne v patetickém smyslu, ale v hlubokém prožitku propojení.

Ticho a tma se pro něj staly prostředím, které umožnilo rozplynout hranice ega. Díky tomu mohl jít ve svých meditačních procesech mnohem dál než obvykle. Vnímal, jak se myšlenky pomalu ztrácí, jak mizí potřeba něco dokazovat nebo ovládat. Byl prostě jen sám se sebou – bez možnosti útěku, bez rušivých vlivů, bez nutnosti reagovat na svět.

Tento prostor mu otevřel nové vnímání přítomnosti. V několika dnech ticha prožil to, co by jindy trvalo týdny meditací. Říká, že terapie tmou mu pomohla vidět jasněji, cítit hlouběji a žít vědoměji.

Každý, kdo do tmy vstoupí, přináší jiný příběh. Ale jedno mají tyto zkušenosti společné – návrat ke klidu, který v nás vždy byl. 🌙

Připravili jsme pro tebe nejčastější otázky, které si praktikující kladou před pobytem ve tmě.

Sleduj také náš YouTube kanál, kde najdeš videa o pobytech a zkušenostech s terapií tmou. 🔔

Rezervace