Ahoj, chtěla jsem vám napsat co nejdříve, ale znáte to – člověk to odkládá, až nenapíše nic. Přitom můj pobyt ve tmě byl tak silný zážitek! Plánovala jsem ho několik let, ale pořád to nevycházelo. Pak se to najednou nečekanou řadou událostí zázrakem podařilo. Jela jsem k vám v podstatě tajně. Moc jsem o tom nevěděla, ale prostě mě to tam táhlo.
Zjištění, že tma není černá
Samotný týden ve tmě u vás byl moc pěkný. Bylo fajn mít k dispozici pohodlnou postel a teplou podlahu, kde jsem trávila hodně času. Jídlo bylo jiné, než jsem zvyklá, ale chuťově moc dobré – a hlavně ty porce! Byly tak velké, že jsem je ani nezvládala sníst. Díky vašim radám jsem si i v té tmě zvládla sama uvařit čaj, aniž bych se polila.
Největším překvapením pro mě bylo zjištění, že tma vůbec není černá ani strašidelná, ale krásná a barevná. Kdybych uměla meditovat, věřím, že by ten zážitek byl ještě hlubší, ale i tak mi den ve tmě utíkal neuvěřitelně rychle.
Aha-efekt a digitální detox v praxi
Chtěla jsem vám moc poděkovat za ten drahocenný čas po skončení pobytu, kdy jsme u kávy probrali můj život. Dokázali jste mi nastavit zrcadlo. Člověk chyby u druhých vidí, ale u sebe ne – a tady mi to díky vám všechno došlo. Byl to neskutečný „aha-efekt“. Tento digitální detox a odpojení od vnějšího světa mě nabilo energií a chutí do života.
Místo spěchu domů jsem si po odjezdu ještě užila vánoční atmosféru v kostelích v Kutné Hoře. Cítila jsem se samostatná a silná. Dokonce i setkání s dětmi, které jsem dlouho neviděla, bylo úžasné. Moje změna byla znát a děti mě za ni i za mé plány pochválily.
Návrat do reality a nové hranice
I když se po návratu domů nadšení občas trochu vytrácí a staré koleje se snaží vrátit, vnímám na sobě velké změny. Naučila jsem se nastavit si hranice vůči rodině, což začali respektovat. Více se pozoruji, nenechám se strhnout negativními emocemi a snažím se zůstat v klidu.
Změnila jsem šatník z černé na barevný, začala jsem trošku sportovat a hlavně se víc usmívat a bavit s lidmi. Cítím se dobře, v práci se mi daří a už se nebojím ozvat, když něco potřebuji vědět. Už mi je jedno, co si o mně ostatní myslí – hlavní je, abych se cítila dobře já a nemusela se stydět.
Celkově mě pobyt ve tmě a vaše slova změnily k pozitivnímu. Ještě mě čeká cesta k úplné samostatnosti, ale už teď se otužuji, víc komunikuji s dětmi a cítím, že jsem na dobré cestě.
Moc vám oběma děkuji za všechno.
Lenka
