Štítek: okamžik

Cítit se naprosto nabitý energií a stoprocentně vnímat přítomný okamžik je zážitek, který si z pobytu ve tmě odváží málokdo s takovou lehkostí. Rádi ti představujeme zkušenost muže, který se do naší chatky vydal prozkoumat své niterno. Na cestu se připravoval dlouho, ale samotná realizace přišla ve chvíli, kdy to dávalo největší smysl. Přečti si, jak prožíval dny v absolutním tichu a samotě, proč odjížděl s plnými taškami jídla a jaké ponaučení si odnáší pro svůj běžný život.

Vánoční dárek, který čekal dlouhé roky

O této zkušenosti jsem poprvé slyšel už v sedmnácti letech. Od té doby jsem po tom toužil a zajímal se o to, ale nikdy nenastal ten správný okamžik, kdy bych se pro to vědomě rozhodnul. Všechno se změnilo, až když jsem dostal poukaz k Vánocům od manželky. V tu chvíli jsem si řekl, že je to ono, že je to tady a teď si musím vybrat termín. Chtěl jsem to uskutečnit skoro co nejdřív. S odstupem času vidím, že všechno přišlo hezky plynule. Kdybych tam šel v sedmnácti letech, tak z toho nebenefituju tolik jako teď.

Původně jsem měl v plánu zůstat necelý týden, přesněji bez jednoho dne, protože jsem si sám vybral, že skončím o den dřív. Doslechl jsem se o tom jako o týdnu, tak jsem si řekl, že si to lajsnu rovnou. Diskutoval jsem to s AI, která mi sice říkala, že v případě nějakých úzkostných stavů je lepší dát si jen tři dny, ale mě nic takového nepotkalo. Věděl jsem už dopředu, že odejdu o den dřív, protože jsem chtěl prožít ještě jeden den sám pro sebe, aniž bych se musel vracet rovnou do běžného cyklu.

Když se čas zpomalí na maximum

Vyklidněný jsem se cítil asi už ve chvíli, kdy jsem přijel. První dva dny jsem asi prospal jako většina lidí. Tři dny pak utekly jako lusknutím prstu. Pak se to ale začalo postupně zpomalovat. Začaly mi přicházet zpátky povinnosti, co budu muset udělat, nebo že jsem na někoho zapomněl s nějakým projektem. Šlo o takové drobnosti, ale ten poslední den se čas hodně zpomalil. Bylo to docela dlouhé, protože už jsem měl očekávání, že budu vylézat.

Tyto myšlenky mě ale určitě nerušily. Udělal jsem to tak, že jsem si všechno zapsal na papírek, abych se k tomu mohl poté vrátit. Pak jsem to nějakým způsobem prodýchal a nechal jsem to jít. Neměl jsem ani pocit, že nemám kontakt se světem. Naopak jsem měl pocit, že svět je vlastně ve mně. Žádnou úzkou chvilku jsem nezažil. Hodně intenzivně jsem ale prožíval sny. Každou noc jsem prožil jeden nebo více snů a vždycky jsem si je pamatoval. Poslední noc jsem zjistil, že většina těch snů se doopravdy spojuje s nějakým hlubokým strachem, že z něj pravděpodobně pramení.

Domů vezu oříšky i mandarinky

Pokud se sem chystáš, neber si s sebou spoustu blbostí, protože je stejně nebudeš potřebovat. To je první věc, co mě napadla. Vzal jsem si spoustu oblečení a pár věcí na rozptýlení. Manželka mi připravila pytlíčky s oříškama, se vzkazama s tavnou pistolí, s nějakýma mačkátkama a koupila mi gumové prso. To jsem upřímně vůbec nevytáhl a vzkaz tavnou pistolí se mi přečíst vůbec nepovedlo. Jediné, co jsem celou dobu užíval, byla taková koule, kterou jsem si přehazoval do prstů.

Všechny mandarinky, oříšky i sýry, co jsem si nakoupil, vezu domů. Zjistil jsem, že jak jsem v klidu celý den, mám skoro nulový výdej energie a nepotřebuju ani tolik jíst. Udělal jsem si rituál, že jsem si dal k snídani müsli a pak jsem celý den žil z jídla, co jste mi donesli. To bylo mimochodem opravdu skvělé a vůbec jsem neměl potřebu masa, kterou necítím ani teď.

Co mi přinesla terapie tmou

Cítím se plný energie a úplně nabitý. Teď to budu ještě nějakou dobu pozorovat, co to ve mně vlastně způsobilo, ale řekl bych, že se cítím příjemně. Celkově si myslím, že dělám všechno správně a měl bych v tom jenom pokračovat. Není nic konkrétního, na co bych se chtěl teď zaměřit. V tomto okruhu duchovna už nějakou dobu zabředávám, točím se v něm a jen ho prozkoumávám víc do hloubky.

Každý má samozřejmě jiný důvod, proč do takové věci jde. Je to hodně individuální a záleží, jestli k tomu má člověk důvod, nebo jestli chce jen pozorovat sám sebe, své niterno a naučit se být chvíli v klidu sám se sebou v dnešní době rozptýlení. Za mě to byl skvělý pobyt ve tmě a moc jsem si ho užil.