608 08 33 33

Pobyt ve tmě: cítila jsem, že jsem jen láska

Čtyři roky na mateřské a pak konečně čas jen pro sebe. Tentokrát vám přinášíme zkušenost maminky, která do tmy chtěla odjakživa a pobyt ve tmě nakonec dostala od manžela jako dárek od Ježíška. Z tmy se jí pak vůbec nechtělo. Co ve tmě viděla, proč si při cvičení najednou uvědomovala každý sval a jak dospěla k pocitu, že je jen láska?

Z tmy se mi vůbec nechtělo

Cítím se super, odpočatě, a musím uznat, že se mi z tmy vůbec nechtělo. Bylo mi tam strašně příjemně a cítila jsem se bezpečně.

Mám pocit, že jsem posledních zhruba dva roky hodně zpomalila. Předtím jsem žila hodně rychle, ale teď se snažím řešit sama sebe, a tak poslední dobou zpomaluju.

Pobyt ve tmě jako dárek od Ježíška

Do tmy jsem chtěla jít vždycky a nakonec jsem ji dostala jako dárek od Ježíška, vlastně tedy od manžela. Chtěla jsem to vyzkoušet. Hlavně jsem si ale říkala, že na sebe nemám vůbec čas, a tady ho mít budu.

Doma chci kolikrát meditovat nebo mít chvilku pro sebe, jenže tam je spousta věcí, které musím udělat. Pořád si říkám, tady je špinavý hrnec a tak podobně. Tady jsem ten čas pro sebe opravdu měla a mohla jsem se věnovat sama sobě, což bylo úplně super.

Kousek tmy si vezmu domů

Víc času pro sebe si dávat určitě budu. Říkala jsem si, že si kousek tmy vezmu domů. Že to, co prožívám tady, můžu prožívat i doma. Nemusí to zůstat jenom tady. To, co jsem se tu naučila nebo vyzkoušela, můžu potom praktikovat i doma.

Nuda? Viděla jsem polární záři

Nudila jsem se? Vůbec. Musím ale uznat, že první den, možná i déle, jsem prospala. Asi to bylo manko, které jsem si nesla za čtyři roky mateřství. Hodně jsem spala, ale pak to bylo strašně příjemné.

Můj mozek mi možná promítal nějaké věci, protože tam nebyla úplně pořád jen tma. Měla jsem pocit, jako bych viděla polární záři nebo nějaké části vesmíru. Rozhodně jsem se tam nenudila.

Při cvičení jsem cítila každý sval

Cvičila jsem, protože mám v háji záda, a bylo to super. Když cvičím doma, pořád přemýšlím nad dalšími věcmi. Tady jsem si při cvičení dokázala uvědomovat svoje tělo, každý sval, který zrovna cvičím. To bylo strašně příjemné.

Doma se na to asi nedokážu tolik soustředit. Ve tmě mi nezbývá nic jiného, takže jsem se víc uvolnila a víc se soustředila sama na sebe.

Sprcha, jídlo a čas o čtyři hodiny napřed

Praktické věci byly úplně v pohodě. Dostala jsem radu, ať si všechno vyzkouším ještě za světla. Když jsem si to za světla vyzkoušela, měla jsem všechno ošahané a pak už to bylo úplně v klidu. Pořád jsem věděla, kudy mám jít.

Myslím, že jsem pořád tak nějak tušila, kolik je hodin, jen jsem asi žila o čtyři hodiny dopředu. Říkala jsem si, že už mi musíte přinést jídlo, že už musí být tak osm večer, a přitom byly možná teprve čtyři nebo tři hodiny. Spala jsem určitě i přes den, ale kdy je noc a kdy den, jsem asi tušila. Kdybych tu byla týden, bylo by to asi jiné.

Že bych se úplně ztratila v čase, by mi nevadilo. Myslím si, že naopak, je to jako osvobozující. Bylo příjemné, že čas tak nějak plynul a já nevěděla, kolik přesně je.

Terapie tmou: nezblázníš se, najdeš sám sebe

Těm, kdo se tmy obávají, bych řekla, ať se toho určitě nebojí. Strašně moc známých mi říkalo, že by se tam během prvních dvou hodin zbláznili, a to mi přijde prostě blbost. Člověk se určitě pořádně vyspí, což je v dnešní době taky docela plus. A potom je tam sám se sebou a tak nějak objevuje sám sebe. Nevidím na tom nic špatného. Naopak, najde sám sebe. Já jsem tam našla víc věcí.

Nejdřív jsem byla tma, pak jen láska

Ještě jednu takovou trochu ztřeštěnou věc. Jednou, když jsem se pořádně vyspala a měla jsem čas přemýšlet, jsem najednou měla pocit, že jsem tma. Že jsem součástí tmy a nejsem nic, jenom ta tma. Nebylo to nepříjemné, ale nebyla jsem s tím spokojená.

A pak jako bych ze sebe sundala nějaký balast a měla jsem pocit, že jsem jenom láska. Že jsem láska, kterou cítím a prožívám, že všude okolo mě je láska a já jsem její součástí. Takový pocit jsem si z toho odnesla a bylo to hrozně příjemné.

Připravili jsme pro tebe nejčastější otázky, které si praktikující kladou, než se pro léčbu tmou rozhodnou.

Sleduj také náš YouTube kanál, kde najdeš videa o pobytech a zkušenostech s terapií tmou. 🔔

Viděl jsem bílou kočku

Představ si ten zvláštní okamžik, kdy po několika dnech v naprostém tichu a bez jediného paprsku světla poprvé otevřeš dveře a vyjdeš ven. Přesně tuhle zkušenost ti teď zprostředkujeme skrze vyprávění mladého muže, který u nás absolvoval svůj první Pobyt ve tmě. Jeho slova ti přiblíží, jaké to je, když se ti najednou zostří všechny smysly a ty začneš vnímat svět kolem sebe s neuvěřitelnou intenzitou a čerstvostí, jako bys ho viděl úplně poprvé v životě.

Svět, který vypadá jako nový

Po té tmě se cítím skvěle, i když se zatím tak nějak rozkoukávám. Připadám si jako nový, jako kdybych se znova narodil. Když jsem vyšel ven, všechno mi přišlo neuvěřitelně výrazné. Viděl jsem tady bílou kočku a ta mi hned po probuzení přišla opravdu hodně bílá. I ptáčci mi najednou připadají takoví vypasení. Jeden z nich si sednul na zápraží hned vedle mě, byl ode mě snad jen metr. Chvíli si mě prohlížel a pak teprve uletěl. Normálně si všímám věcí, kterých si jiní lidé nevšímají, ale teď je to prostě jiné. Hodně se mi líbilo svítání, i když na mě pak bylo toho světla už moc, i když bylo teprve půl sedmé ráno. Vydržel jsem venku asi čtyřicet minut, než mě hlad zahnal zpátky.

Chutě, které jsem dříve neznal

Jídlo mi chutnalo opravdu dost. Jako první jsem si dal kuskus se zeleninou a rajče mi vyloženě sedlo. Největší šok pro mě ale byly olivy. Normálně je vůbec nejím, a i když je někdy ochutnám, tak mi prostě nechutnají. Tady v té tmě jsem je ale snědl úplně všechny a chutnaly mi. Neměly tak výraznou chuť, jako když je jím normálně, což bylo zvláštní. V té tmě jsem tu chuť sice poznal, ale vůbec mi nevadila a sedlo mi to. Taky mi hrozně chutnalo mlíko, to mi udělalo radost. K snídani jsem si pak dal ještě ovoce a dezert.

Čas a proč se chci vrátit

Původně jsem chtěl jít na sedm dní, ale nakonec jsem zvolil třídenní Pobyt ve tmě. Musím přiznat, že ty tři dny pro mě byly nakonec krátké. Neměl jsem dost času na to, abych si pořádně osahal, jak ten čas ve tmě vlastně plyne. Rozhodně se chci vrátit na těch sedm dní. Je mi dvacet šest let a v hlavě mi běželo, jestli se vrátím za rok nebo třeba za dva až tři roky. Možná to ale nakonec bude hned za ten rok. Měl jsem sice velké obavy z toho, co budu dělat, až se ráno probudím, jenže v té tmě člověk vůbec nepozná, kdy to ráno vlastně je.

Deník a analýza života v tichu

Vůbec jsem se nenudil, pořád jsem měl co na práci. Skoro vůbec jsem necvičil, jen jsem se za celou dobu asi minutu protáhl. Z toho mě pak ráno docela bolela ramena, jak jsem pořád spal na boku, čehož jsem si všiml až dneska. Hodně času jsem věnoval psaní. Popsal jsem asi deset stránek v malém sešitu velikosti A5. Když jsem si to pak ráno po probuzení četl, zjistil jsem, že je to všechno normálně čitelné. Terapie tmou mi umožnila analyzovat svůj život úplně jiným způsobem. V běžném životě se na věci koukáš nějakým způsobem, ale ve tmě je vidíš úplně jinak.

Láska i nečekaný vztek

Cítil jsem v té tmě hodně lásky. Vybavovala se mi láska, kterou jsem dostával během celého svého života až do chvíle, než jsem se ocitl tady. Ale přišly i věci, co mě štvou. Překvapilo mě, že jsem byl občas i naštvaný nebo jsem se zlobil na něco, co jsem v životě pokazil. To jsem předem vůbec nečekal. Teď si to všechno musím nechat rozložit v hlavě. Budu ještě přemýšlet o tom, co konkrétně z toho všeho do svého života aplikuju. Rozhodně to ale byl silný zážitek, který mi dal hodně podnětů k přemýšlení.

Připravili jsme pro tebe nejčastější otázky, které si praktikující kladou před pobytem ve tmě.

Sleduj také náš YouTube kanál, kde najdeš videa o pobytech a zkušenostech s terapií tmou. 🔔

Záplava lásky

Představ si moment, kdy se čas úplně zastaví a jediné, co vnímáš, je hloubka tvých vlastních myšlenek a tlukot srdce. Dnes ti přinášíme svědectví o cestě, která začala jako dlouholetý sen a skončila nečekanou záplavou vnitřního světla. Přečti si upřímné vyprávění o tom, co se stane, když se člověk rozhodne na sedm dní vypnout okolní svět a prostě jen být. Tato zkušenost ukazuje, že Terapie tmou otevírá dveře k tématům, která v běžném shonu často přehlížíme.

Proč jsem si vybrala celý týden v ústraní

Jsem hrozně ráda, že jsem to absolvovala celé. Ne jen tři dny, ale rovnou celý týden, protože teprve po těch třech dnech ta pravá jízda vlastně začala. Bylo to prostě báječné a doufám, že mi ten pocit, který jsem tady v sobě našla, vydrží aspoň nějakou dobu. Tenhle zážitek jsem si přála několik let, ale pořád jsem si říkala, že ještě není ten správný čas. Chtěla jsem se nejdřív trochu uklidnit a srovnat si věci v životě, abych si s sebou nebrala něco, co hned pomine. Pak mi moji kamarádi a rodina dali Pobyt ve tmě k narozeninám přesně ve správný čas. Bylo to hrozně dobré rozhodnutí, protože ta nejsilnější milost a láska přišla až v druhé půli týdne.

Záplava lásky a vnitřní svoboda

V té hluboké tmě jsem našla absolutní lásku ke všemu – k sobě, k lidem i k přírodě. Byla to úplná záplava lásky a pocit, který slovy jen těžko popíšu. Samozřejmě to bylo mnohdy i hodně těžké, ale vlastně to docela šlo. Když totiž dopředu čekám, že mi taková zkušenost přinese i těžší chvíle, tak se s nimi lépe srovnám. Jakmile na mě přišlo něco, co mě štvalo nebo trápilo, stačilo to jen nahlas říct. Jen jsem to vyslovila a najednou to zmizelo. Místo trápení se objevila láska, odpuštění, milost a světlo. Ta největší intenzita přišla až po těch úvodních dnech, kdy jsem se konečně dokázala úplně uvolnit.

Nečekaný řád v mém každodenním tichu

První den jsem sice úplně celý prospala, ale pak mě překvapilo, že jsem si vytvořila svůj vlastní řád. Normálně jsem totiž docela chaotik a nemám žádný pevný systém v tom, kdy vstávat nebo spát. Tady jsem ale byla v úplném řádu a každou činnost jsem prováděla ve stejnou chvíli. Přesně jsem věděla, kam si dám hrníček, kdy si dojdu vyčůrat, kdy si zacvičím nebo kdy si zahraju na kytaru. Vůbec jsem netušila, jestli spím málo nebo hodně a jestli ponocuju. Jediným orientačním bodem pro mě bylo jídlo, které přicházelo někdy dříve a jindy později. Tento Pobyt ve tmě mi ukázal, že i v naprosté izolaci si člověk dokáže najít svůj vnitřní režim.

Jídlo jako dar z nebe

Na jídlo jsem se pokaždé strašně těšila a pořád jsem přemýšlela, co tam zrovna bude dobrého a jaký dostanu zákusek. Jeden den jsem se musela úplně smát tomu, jak mi hrozně chutná. Zkysaná smetana s piškotama pro mě byla v tu chvíli úplný zázrak a dar z nebe. Celkově jídlo chutnalo prostě skvěle a každé sousto jsem si vychutnávala s obrovskou vděčností. Ten pocit radosti z obyčejného pokrmu v naprostém tichu je prostě k nezaplacení a člověk si začne vážit i maličkostí, které venku bere jako samozřejmost. Každý talíř pro mě představoval nečekané dobrodružství chutí.

Moji hodní bubáci a hledání světla

Měla jsem sice takové bubáky a na jednom místě jsem občas viděla nějaké tmavší místo, ale byli docela hodní. Nebyli to žádní zlí bubáci, kterých bych se musela děsit. Když člověk takový zážitek opravdu chce, tak se toho nemusí dopředu bát. Moje Terapie tmou nebyla o tom, že bych musela překonávat sama sebe nebo strach z temnoty. Já jsem chtěla najít světlo a to se mi podařilo. Napadlo mě, že by bylo dobré si dát třeba hodinu denně ve tmě i doma a jen si říct, co cítím nebo co mám za problém. Věřím, že by pak trápení hned vzápětí zmizelo, stejně jako tady. Tohle pravidlo zastavení v každém dni bych si chtěla určitě odnést a uchovat si ten pocit lásky co nejdéle.

Jak vidíš, tato cesta může přinést odpovědi, které hledáš už roky. Stačí jen udělat první krok. Co myslíš, troufneš si na takové setkání se sebou i ty?

Chceš se o průvodcích tmou dozvědět víc?

Sleduj také náš YouTube kanál, kde najdeš videa o pobytech a zkušenostech s terapií tmou. 🔔

Vítáme kuřáky na pobyt ve tmě

Právě jsem přemýšlel, jak ještě více zpříjemnit praktikujícím pobyt ve tmě u nás u Kutné Hory. Minulý rok jsme přidali topení do podlahy, na tuto zimu jsme ovládání teploty zpřístupnili i každému praktikujícímu.

Díval jsem se na stránky ostatních poskytovatelů pobytů ve tmě a přiznám se, že jsem nadšen kolik nových center pobytů ve tmě vzniklo za dobu, kdy jsme otevírali my. Ano, je to již 10 let … letí to 🙂

Vybírají si na pobyt ve tmě

Na spoustě stránek jsem našel, že jsou centra nekuřácká. Na jedněch stránkách centra s maringotkami jsem si všiml zajímavého požadavku: že chtějí, aby k nim na pobyt ve tmě nejezdili kuřáci.

Svoboda a láska pobyt ve tmě

To mne trochu překvapilo a následně mi došlo, že ne každé centrum, ne každý poskytovatel má jako nejvyšší hodnotu lidství svobodu a lásku. Říkám si, je pro stvořitele důležitější moucha nebo krokodýl? Řekne si někdy Slunce „hele, támhleten bere drogy a tak na něj nebudu svítit“?

Myslím totiž, že skutečná láska vychází z respektu k sobě samému i ke druhým.

V Kutné Hoře jsou na pobyt ve tmě kuřáci vítaní

Také máme nekuřácké centrum a prosíme, aby nám zde lidi nekouřili. Také nejsem nadšený sbírat nedopalky v trávě, protože si kuřáci kolikrát neuvědomují jaký odpad způsobují. Proto i praktikující žádáme, aby si zakouřili ještě před nástupem na pobyt ve tmě.

Jenže kvůli tomu, že někdo kouří mu nebudeme odpírat pobyt ve tmě u nás. Vždyť terapie tmou funguje i na kuřáky či alkoholiky. Kuřáci nejsou méně lidi než nekuřáci. Všichni jsme si jako lidské bytosti rovni.

Terapie tmou i pro kuřáky

Narkoman terapie tmou

Proto jsou u nás vítání všichni, i drogově závislí i alkoholici i kuřáci. My prostě věříme, že pobyt ve tmě si zaslouží každý. Při pobytu ve tmě mají kuřáci obvykle mnohem menší chuť na cigaretu. A že jde ve tmě nekouřit? Ano jde! Jezdíme do lékárny pro nikotinové spreje a nebo žvýkačky.

Asi nejvíce mne hřeje u srdce, když mi napíše kuřák, co byl u nás ve tmě, že si po tmě již nezapálil a je to již několik měsíců.

No není ten pobyt ve tmě vlastně zázrak?❤️

Tereza – jste tam jen Tma a vy

Ahoj Tomáši a Lenčo!

Moc ráda posílám zpětnou vazbu i povzbuzení všem, kdo o pobytu ve tmě uvažují.

Návrat k sobě samé

Pro mě byl pobyt ve tmě doslova návrat k sobě samé. Dostala jsem konečně možnost zpomalit svůj proud myšlenek a zůstat dostatečně dlouho s těmi, které si už tak dlouho říkaly o pozornost. Ne, že by to bylo to, pro co jsem si do tmy přišla – myslela jsem si, že si potřebuji promyslet co chci dál v životě dělat, jak chci, aby můj život vypadal, ale stalo se něco úplně jiného, a bylo to přesně to pravé.

Bez rozptýlení okolního světa 

Pobyt ve tmě bylo překvapivě obyčejné, prosté bytí sama se sebou tak, jak se důvěrně znám, se všemi otázkami, které si některé pokládám už dlouho a odpoveďmi, které si na ně už dlouho dávám. Žádní démoni na mě z temných koutů mé mysli nevyskákali. Tedy žádní noví, které bych neznala 🙂 . Žádné otázky, které bych si nikdy nepoložila, žádné odpovědi, které bych nikdy neslyšela. Všechna zásadní dilemata a otazníky, které jsem si do tmy přinesla, jsem podvědomě znala, a „věděla“, co bych s nimi měla nebo mohla dělat, ale rozptýlení okolního světa mi vždycky dávaly možnost je na chvíli odsunout na někdy jindy, potom, až to nebude tolik nepříjemné nebo tolik bolet, tak složité, únavné atd…

Čas a klid

Co se oproti žití „venku“ změniloi? Byl to právě čas a klid, který mi tma umožnila se všemi odsouvanými tématy strávit.  Naplno a do hloubky si je uvědomit… Dostatečně je prožít a procítit, abych je mohla nechat odejít nebo s nimi dál zůstávat v míru.

Zkušenost

Tato obyčejná zkušenost se v čase proměňuje v hluboký spirituální zážitek, který se víc a víc rozprostírá do hloubky a šířky, a zkušenosti a zážitky z něj se uplatňují prakticky ve všech oblastech mého života.

Děkuju za to Tomáši a Lenko i vám. Starali jste se o mě opravdu jako o vlastní a bylo to úžasné i díky vám!

Každému, kdo o pobytu ve tmě uvažuje ho doporučuji – je to akt úcty a lásky sám k sobě a udělá pro vás přesně to a jen to, co potřebujete. Nemějte obavy, nejde to jinak, jste tam jen tma a vy. 🙂

S láskou Tereza

Jana – díky Tmě jsem přijala sebe sama

Zdravím Vás,

musím říct, že od návratu z tmy přemýšlím co bych Vám napsala. Přijde mi, že jakákoliv slova jsou zbytečná. To co cítím se slovy popsat nedá, ale posílám to k Vám v myšlenkách a věřím, že to cítíte také 🙂

Nikdy jsem nezažila takovou úplnou tmu.  V dnešní době, kdy i v noci města svítí, to pro mě byl dar. Útulná svatyně se po zhasnutí světla rázem změnila v nekonečný prostor. I přes to, že jsem pobyt ukončila dříve, což bylo i pro mě velmi neočekávané, jsem pochopila a uvědomila si spoustu věcí…

Jedno z mnoha, co mi tma přinesla, byla taková „malá smrt“ mého ega… což jsem pochopila až po návratu a mělo to souvislost s dřívějším ukončením pobytu. Také jsem přijala sama sebe, odpustila jsem, cítím, že vše je správně tak, jak je, neočekávám, nechávám věci plynout jak jsou, jsem vděčná…. zkrátka „Jak uvnitř, tak vně.“

Moc děkuji za krásnou zkušenost a věřím, že jsem u Vás na pobytu ve tmě nebyla naposledy.

S láskou

Jana

Michal – Příště pojedu do tmy na dýl

Ahoj Tomáši a Lenčo,

pobyt ve tmě u Vás byl pro mne naprosto úžasný. Maximálně jsem si tmu užil. Bohužel jsem měl pobyt pouze na 5 nocí a když došlo na poslední večer, zjistil jsem, že se mi vůbec nechce ven. Tak to uteklo.. Vím, že se k Vám příští rok vrátím určitě na 7 až 10 nocí.

Chatka je bohatě dostačující na tento typ pobytu. Postel ve které se tráví hodně času mi přišla perfektní. Prostor v chatce ideální na cvičení, jogamatka se krásně vejde. Co se týče sprchy a záchodu také ideální, naprosto vyhovovalo.

Jídlo bylo skvělé a rád vzpomínám na sladké tečky, ty jsem si užíval… Ovoce byl také dostatek. Jediné co si na příští pobyt vezmu je škraboška na oči, při donášce jídla, se do místnosti dostane trochu světla, což se řešilo zavřením oček, ale to je jen drobný detail.

Jinak doporučuiji praktikujícím vzít si s sebou nějaký hudební nástroj. Já si vzal bubínek a hodně mi pomáhal, jeden den jsem doslova probubnoval…

Na pobyt u Vás budu navždy vzpomínat jen s vděčností, pokorou a láskou.

Děkuji, mějte krásné dny

Michal

Iva – Léčba tmou mi otevřela oči

Ze začátku jsem měla strach cítila jsem úzkost ale hned druhý den mě to přešlo…

Hodně jsem přemýšlela

Uvědomila jsem si tam jednu věc, že mám ráda jednoho kluka a že s nim chci být. Nikdy předtím se mi nějak nelíbil, byl to můj automechanik, on se mnou chtěl hodně krát jít ven ale odmítala jsem. Ve tmě jsem o něm nicméně pořád uvažovala.

Zrekapitulovala jsem si tam celý můj život, všechny mé vztahy, všechny chlapy v mém životě a vlezl mi do hlavy on…

Jako by to tak mělo být…

Přestože jsem to nechtěla a chtěla to potlačit, nešlo to… Jako by tak mělo být… Nedalo mi to tak jsem mu nakonec napsala a šli jsme spolu ven.

Byla to neděle. Den po tom co jsem vyšla ze tmy. Měla jsem ještě otevřenou mysl a brala vše jinak než dřív. V horoskopu jsem ten den měla, že dnes nemám sedět doma, protože bych mohla prošvihnout osudové setkání a že by mi mohla láska proklouznout mezi prsty. Jsem střelec a on je náhodou, taky střelec.

Tak jsme šli a nakonec jsme spolu skončili na trávě na sídlišti mezi domy a pozorovali asi 2 hodiny hvězdy… Čas jako by se zastavil… Bylo to krásné…

A od té doby jsme spolu…

Jako by námi projel blesk stalo se to neplánovaně a nečekaně… Po hodně dlouhé době jsem se zamilovala. A je to oboustranné, ale bylo to jiné než kdykoliv předtím.  Jako by to byl osud. Nechápala jsem to… Jako by za to mohla ta tma. Za to, že jsem si to tam uvědomila.

 

Myslím si, že kdybych do tmy nešla nikdy by se to nestalo. Ani ve snu by mě nenapadlo, že skončím zrovna s ním. To bylo asi to nejlepší, co mi tma dala.

Odpustila jsem mamince

Další věc byla, že jsem odpustila mé matce moje zpackané dětství a strašně moc se nám zlepšil vztah. Už se s ní dokážu bavit normálně a nevybuchnu pokaždé, když má blbé řeči.  Přijala jsem ji takovou jaká je… Před tmou jsem pokaždé vybuchla, ale jak jsem vyšla ven, jako by mi spadl obrovský kámen ze srdce a ulevilo se mi.

Život se mi vážně zlepšil

Našla jsem si lásku a udobřila se s maminkou. To mi dala tma a jsem za to hrozně vděčná.

Taky mi hodně pomohly rozhovory s Lenčou. Povídala si se mnou a bylo to pro mě velkým přínosem.

Děkuji! Dělejte to dál, jde vám to dobře 🙂

Přeji ať se máte krásně

Iva

Pobyt ve tmě jako atrakce

Náš záměr, proč jsme v roce 2013 začali s pobyty ve tmě byl, aby měli praktikující možnost být sami se sebou v bezpečném prostoru, kde nebudou nikým rušeni běžnými povinnostmi a budou mít čas jen a jen pro sebe.

Tento čas pro sebe má pak velmi pozitivní vliv na lepší poznání sama sebe, rozpuštění nechtěných programů a zaseklých emocí.

Byli jsme svědky toho, jak nespočet praktikujících odpouští svým rodičům, partnerům a dětem. Jak lidé, jež přijíždí zcela vyhořelí a to jak vrcholoví sportovci, tak politici či učitelé a učitelky či vrátní a uklízečky.

Viděli jsme, jak takoví lidé po týdnu ve tmě odjíždějí se svítícíma očima a s chutí do života.

Počet zájemců o pobyt ve tmě byl od začátku našeho působení tak enormní, že jsme nad rámec plánů postavili další 2 svatyně na pobyty ve tmě. Každý rok přibyla jedna, abychom vám umožnili prožít si tu úžasnou zkušenost.

Pravidelně jsme na pobyt ve tmě pouštěli praktikující i přes vánoce a silvestr, aby byl každý den využitý a tak chatky nezůstávaly nevyužité.

Dokonce poslední rok se dělíme o průvodcovství s přáteli, abychom mohli jet s dětmi na dovolenou a zároveň mohli další praktikující do tmy.

Pobyt ve tmě svobodně

Celou dobu nemáme stanovený příspěvek na pobyt ve tmě, záleží na každém z vás, kolik nám na provoz chatek přispěje.  Umožňovali jsme od začátku pobyty jednotlivcům, párům, návštěvy, nástupy v průběhu celého týdne i v různé časy, abychom vám všem co nejvíce vyšli vstříc.

Myslíme si totiž, že to nejhodnotnější je svoboda a láska. Svoboda je podle nás to, co nás dělá lidmi a tak jsme vždy byli proti omezování a nějakým pravidlům.

Pobyt ve tmě jako atrakce

V poslední době se pobyt ve tmě však začíná stávat spíše atrakcí než cestou k sebepoznání, svobodě a lásce a to s námi již nesouzní.

Nemyslíme si, že pobyt ve tmě je tu od toho, aby člověk mohl mávat před kolegy v práci certifikátem a nebo šel do tmy jen proto, aby si dělal selfíčka se svatyní na tmu na „instáč“.

Pobyt ve tmě na týden

Praktikující na 2 noci „na zkoušku“ často blokovali celý týden někomu, kdo by si celý týden moc rád vzal, ale nebylo volno.

Rozhodli jsme se proto pouštět do tmy praktikující jen takové, kteří chtějí do tmy vážně. Chtějí podstoupit pobyt ve tmě pro sebe, pro svoji transformaci, pro svoje sebepoznání.

Stále platí, že můžete přijet sami či v páru, můžete se postit, můžete si přivést svoji stravu a nebo vám zajistíme vegetariánskou stravu my.

 

Jen je možné podstoupit pobyt ve tmě na násobky 7 nocí, od soboty do soboty. Tedy klidně můžete přijet na 7, 14, 21 až 49 nocí, avšak vždy s nástupem v sobotu a ukončením v sobotu.

Proto prosíme ty z vás, kdo chtějí pobyt ve tmě jako atrakci, nebo na zkoušku nebo se na týden necítíte, dejte tomu prosím čas a objednejte se později.

Na pobyt ve tmě je potřeba mít vnitřní nutkání, tím si tmu užijete nejvíce.

Lída – každý si jde na pobyt ve tmě pro to svý

Ahoj, Tome 🙂

 

posílám pozdrav vám oběma do Lomce a hezkou vzpomínku…

 

Pořád si převaluju v hlavě co napsat a jak to zhodnotit, aby to mně samotný nepřipadlo divný 🙂

Pobyt ve tmě je krásný proces

Jednoznačně krásný proces. Každej si jdeme na pobyt ve tmě pro to svý… Já jsem odjížděla v pocitu očištění, zjemnění, odlehčení a v opětovném propojení s vědomím sebe sama. Znovunapojení považuju to za to nejvíc, co mi to mohlo přinést, a od té doby je to propojení stále se mnou a vede mně v každodennosti. Samozřejmě, že mám možnost si sledovat, jak se odpojuju a v tu chvíli padám do nějaké nenálady-deprese, ale když si všimnu a napojím se zpátky na „to místo“ ve mně, cítím, že tam je to pravé, kdo jsem (a kdo jsme všichni).

Četla jsem větu „že si myslíme, že nás Bůh pozoruje shora, ale on nás pozoruje zevnitř“… cítím, že po pobytu ve svatyni, jsem blíž… a jsem za to pokorně vděčná.

Bezpečný pobyt ve tmě

Bezpečný pobyt ve tmě

Pokud se týká praktických věcí, moc jsem ocenila jak jste vykoumali zamykání svatyněk, paráda. Cítila jsem se bezpečně, že jsem zamčená, ale že i vy z druhé strany máte kdykoliv přístup.

Příště bych si vzala svoji peřinu na spaní, ta slaboučká mi nestačila, musela bych asi drasticky topit, a v tom mi zas není moc dobře. Lenka mě zachránila půjčením další deky, děkuju!

Ráno mi scházela možnost napít se horkého čaje, dala bych za něj snad cokoliv 🙂  Pro mně by bylo lepší dostat termosku s čajem ráno, užila bych si dobroučký čaj v průběhu celého dne, na noc už nepiju. Čaj byl ráno už jen vlažný a nakyslý. Nebo bych si příště vzala malou rychlovarnou konvici a čaj na ráno.

 

Tome, moc vám děkuju za poskytnutí tak krásného prostoru a vaší péče, neumím to ani vyslovit…

Posílám přání všeho dobrého vám všem, ano, a to věčné světlo, to je přesný 🙂

Opatrujte se,

Lída

Rezervace