Štítek: klid

Ahoj Lenčo a Tomáši,

děkuji za e-mail, mám dneska doslovně měsíční jubileum od pobytu ve tmě u vás.

Pobyt ve tmě byl dobře načasovaný

Pobyt ve tmě byl pro mě zajímavý a i načasování bylo klíčové. Nejela jsem do pobytu řešit žádné konkrétní věci, vztahy, problémy atd., ale chtěla jsem si vyzkoušet, jak tuto neobvyklou zkušenost zvládnu a jaké budou mé reakce na tmu a na to být o samotě. Předpokládala jsem, že se budu neuvěřitelně nudit a že možná ani celý týden v úplné tmě nedám. Také jsem byla zvědavá, jaká překvapení se možná skrývají v hloubce mé mysli a mohou se potenciálně vynořit. Nuda se nedostavila a já si rychle na tmu zvykla, byla mi dokonce příjemná. Zvládla jsem celý týden a ke konci se i dostavila mírná lítost, že pobyt ve tmě bude končit. Žádné dramatické vzpomínky, či nepříjemné zážitky z minulosti jsem neměla. Dostavila se občas čistá emoce strachu, která nebyla spojena s ničím konkrétním a já byla nucena se této emoci věnovat. Během každodenního života mě strach ani pocity úzkosti příliš nedoprovází, moje hnací emoce je vztek, kterou umím dneska už kreativně využít jako pohonný motor. Se strachem moc zkušeností nemám, a proto tento zážitek byl zajímavý, nebylo úniku ani se zavřenýma očima… ha ha. Delší dobu se věnuji mindfulness a to mi také pomohlo se se strachem ve tmě vyrovnat. Strach se odehrával ve mně uvnitř, ale já mohla být zároveň pozorovatelem procesu, kdy se strach dostavil a já se mu mohla postavit tváří v tvář. Být účastníkem hry a zároveň i pozorovatel byl zajímavý a úspěšný.

Nepříjemné věci zvládnu sama

Ve tmě jsem si uvědomila, že si mohu věřit a že i nepříjemné věci zvládnu sama, což bylo důležité a pozitivní povzbuzení mého sebevědomí. Tmu jsem si také nadělila v rámci sebe-péče a ‚dovolila si dopřát čas pro sebe‚. Bylo to důležité zastavení se od chaosu dnešní doby a užít si čas, vnímat sama sebe a nechat plynout myšlenky v hlavě bez jakékoliv potřeby něco analyzovat a zdůvodňovat to.

Pobyt ve tmě mi zpříjemňoval kontakt

Při pobytu jsem si také užila, jak důležitý je osobní kontakt s lidmi a těšila se na ‚pokec s jídlonosiči‘. Pomohlo mi to urovnat si myšlenky v hlavě, sdílet neobvyklé zážitky a získat pocit, že je to v pohodě, ať se děje cokoliv. Moc se mi líbilo, že mi nic nebylo vnucováno, žádný názor, filozofie atd. Samotný pocit, že mě někdo vyslechne, aniž by nabízel řešení či názor, bylo moc fajn.

Můj život je stejný a přitom lehčí

Život po pobytu ve tmě je v praktických věcech stále stejný, mám stejnou práci a veskrze i stejné rutiny atd., ale dostavila se určitá ‚lehkost bytí‘. Nemám potřebu si všechno brát osobně; všechno za každou cenu vyřešit; a i nepříjemné situace se mě nedotýkají tak do hloubky jako před tmou. Je to příjemný pocit a mohu říct, že jsem získala dobrý odstup od věcí a spoustu věcí a situací si dneska moc neberu osobně. Vím, že jsem v nějakém procesu transformace, a i když nevím, jaký bude výsledek, důvěřuji více procesu / cestě, než destinaci.

Mě osobně terapie tmou určitě prospěla a chtěla bych to v budoucnu zase někdy zopakovat. Ted ale nechávám průchod věcem, jak se rýsují samy a nesnažím se nic kontrolovat či ovládat.

Děkuji za poskytnutí prostoru v krásné dřevěné chatce, s vynikajícím jídlem a nezavázaným pokecem.

Ahoj Jana