Ráda překonávám výzvy

S každým dalším dnem v našem uspěchaném světě přibývá lidí, kteří hledají cestu zpět k sobě. Jednou z nejzajímavějších možností, jak toho dosáhnout a na chvíli se zastavit, je pobyt ve tmě. Dnes vám přinášíme osobní zkušenosti páru, kdy každý z nich obýval svou vlastní chatku, aby mohl prozkoumat ticho a klid v úplném soukromí. Pro někoho to může být výzva, pro jiného vítaný odpočinek. Přečtěte si, jaké to je, když na pár dní zmizí všechny okolní vjemy a zůstaneš jen ty a tma.

Cesta za klidem a bytím sama se sebou

Mě přivedl do tmy pocit klidu, že tam budu moct být sama se sebou a nic mě nebude rušit od toho být sama se sebou. Protože mám takové povolání, že jsem pořád někde s lidmi, něco řeším, telefony hodně a e-maily. No a tady se to vůbec nedělo a to bylo krásné. Mohla jsem být jenom já a tma a ta mi vůbec nevadila. To byl jenom takový doprovod mého bytí sama se sebou.

Když jsem byla malá, mívala jsem dětské děsy, že jsem se budila ve tmě, a tak jsem se trošku bála, jak to dám. Takže tohle byla pro mě taková příprava na nějaký delší pobyt. Nechtěla jsem jít hned na sedm dní, protože jsem nevěděla, jak to zvládnu. Chtěla jsem být na sebe hodná a ne moc přísná. Moje terapie tmou byla hlavně o odpočinku.

Tři dny jako dobrá ochutnávka a zvědavost

Za ty tři dny si nemyslím, že je prostor něco zásadního poléčit, ale je fajn si to zkusit minimálně pokud má někdo pocit, že by třeba těch sedm dní nedal. Ty tři dny jsou dobrá ochutnávka toho, že to jde a že se tam člověk může cítit komfortně. Já o pobytu přemýšlím už dlouho a vlastně jsem i hledal nějakého parťáka na to, že někam vyjedu. Chtěl jsem prozkoumat introspekci, co to dělá se mnou a jak budu reagovat.

Hnala mě zvědavost, rád prozkoumávám věci i na sobě. Všechno člověk musí zkusit, aby zjistil, jestli to je jeho cesta, a tohle cítím, že moje cesta je. Tma pomáhá v sebeuvědomění, člověk si zkouší nacítit, co se v něm zostřuje. První den jsem spal, nebyl jsem schopný si to nějak poskládat, ale může to být zajímavých sedm dní. Ačkoliv jsme teď byli každý zvlášť, abychom měli čas pro sebe, příště už bychom klidně zkusili jít do toho spolu.

Samota, ticho a orientace v prostoru

Nemám problém být sama se sebou, jsem dost samotář a v tichu bývám dost často. Když jsem sama, jsem v tichu, nepouštím si rádio ani muziku. Jsem jedináček, takže mi samota a ticho nevadí. Tma, tam jsem právě nevěděla, jak to bude s těmi děsy, jinak bych to dala rovnou na sedm dní. Přišlo mi ale důležité si vybrat správné místo.

Koukali jsme se na různá jiná místa, ale mně přišlo, že tady je to docela vymyšlené. V chatce se mi dobře orientovalo i po tmě. Než jsem zhasla, všechno jsem si dala na místa, kde jsem věděla, že to zase najdu, a pak už nebyl problém. Člověk sice občas hledá láhev s vodou a říká si, že nemá vodu, ale nakonec ji najde. Chatka není tak velká, aby se v ní věci někam zakutálely.

Svět bez požadavků a pocit bezpečí

Nevidím důvod, proč by se toho měl člověk bát, pokud je se sebou v pohodě a nemá se sebou problém. Je zdravé si takhle odpočinout od přístrojů, které na nás pořád blikají a mají na nás požadavky. Tady žádný požadavek dva dny nebyl, jenom zaťukat, že jsi v pořádku, a zaťukat zpátky. V dnešní době žijeme ve světě požadavků a takový klid, že nic nemusíš, člověk jinde moc nezažije.

Je to tady hezký pocit bezpečí a srdcová záležitost. Pro někoho, kdo uvažuje o pobytu ve tmě, je tohle místo úžasné, protože máš pocit bezpečí, a to je důležité pro lidi, co mají strach. My jsme si pustili pár videí z různých míst, ale tady jsme cítili, že je to v pořádku a že je to ono. Byl to krásný přístup a od začátku jsme věděli, že je všechno v pořádku. Pokud tě terapie tmou oslovila, měl bys překonat strach a zkusit to, protože život je o překonávání strachů.