Rádi sdílíme autentické příběhy a osobní prožitky lidi, kteří se rozhodli zpomalit a věnovat čas sami sobě. Dnes vám přinášíme rozhovor s ženou, pro kterou se Terapie tmou stala cestou k hluboké regeneraci, klidu a novému pohledu na život.
Od kolotoče povinností k vlastnímu nitru
Neměla jsem žádná velká očekávání, ale prostě mě to sem táhlo. Říkala jsem si, že to vyslyším a pojedu. Uvnitř jsem cítila, že potřebuji být ve tmě. Před dvěma lety se mi totiž narodila dcera a od té doby prožívám neustálý kolotoč povinností a potřeb někoho jiného. Moje vlastní potřeby mě ale už zavolaly, abych se začala věnovat svému nitru. Jsem strašně šťastná, že jsem tyto pocity vyslyšela.
Odpočinek a hluboké uvolnění těla i mysli
Během tří dnů jsem si úžasně odpočinula a dospala všechny probděné noci. Úplně jsem cítila, jak se z mého těla vyplavuje stres i napětí, ve kterém žiji každý den. Povolily mi svaly všude na těle a hlava se vyčistila. Najednou jsem zjistila, že jenom ležím a nad ničím nepřemýšlím, což je pro mě obrovská vzácnost, protože běžně dělám jednu věc a myslím na další tři. Vzniklo tam krásné prázdno. Emočně jsem se vyladila, cítím teplo na hrudi a je mi tak nějak lehce.
Když se děsivá tma změní v laskavou náruč
Tma byla úžasný účastník celého prožitku. Trošku jsem se bála, že budu mít strach, jako mají děti v dětství nebo lidé v dospělosti. Najednou jsem se ale cítila tak bezpečně. Jako kdyby mě tma objala a řekla mi, že tu mohu pobýt, o nic se nemusím starat, nemám žádné úkoly a nemusím vůbec nic, jenom být. Byl to magický moment a odevzdání do ničeho, co jsem asi nikdy v životě nezažila. Z děsivé tmy se stala laskavá tma a můj vztah k ní se proměnil.
Cesta zpátky k sobě v zrychleném světě
Poslední dva roky jsem byla hodně ponořená do péče o rodinu a v takovém stavu je těžké si najít čas pro sebe. Myslím si, že to nemají jenom mámy, ale všichni pracující manažeři nebo studenti v dnešní době. Máme málo času na to být sami se sebou, a když už jsme sami, tak scrolujeme jak magoři, snažíme se vypnout, ale zase utíkáme od sebe. Pobyt ve tmě představuje vzácný a jednoduchý způsob, jak se dostat do sebe a pobýt se svými myšlenkami i pocity.
Prostor pro inspiraci a pohyb bez nudy
Za celé tři dny jsem nenašla moment, kdy bych se nudila nebo nevěděla, co mám dělat. Našla jsem si čas zacvičit si, zatančit, vybrečet se i zamyslet. Poslechla jsem si hudbu i mluvené slovo. Přišlo mi to vlastně strašně krátké. Kdybych nespěchala domů za dcerunkou, klidně bych ještě den nebo dva uvítala. Začaly mě napadat inspirativní myšlenky, nápady a řešení věcí, které jsem předtím nemohla rozlousknout. Určitě to nebyl můj poslední pobyt ve tmě a příště budu řešit jen to, na jak dlouho vyrazím.
Zkušenost, která otevírá oči i srdce
Člověk v sobě nemá nic lámat, ale má být otevřený, protože získá mnohem více než to, o co přijde. Je to rychlá metoda, jak se uzdravit, občerstvit, odpočinout si a přeladit v zrychleném světě. Lidi, které to osloví, si to přitáhne a poslechnou ten vnitřní hlas. Cestou sem se mi navíc stala zvláštní věc. Na Hlavním nádraží jsem pomohla pánovi s bílou holí, který se snažil nastoupit na eskalátor. Když jsem se pak ve tmě snažila dostat někam s konvičkou, vybavila jsem si ten podobný pocit, kdy ani jeden z nás neviděl. Byla to hezká synchronicita a zajímavý způsob, jak se vžít do někoho, kdo nevidí a musí fungovat jinak.
Chceš se o průvodcích tmou dozvědět víc?
Sleduj také náš YouTube kanál, kde najdeš videa o pobytech a zkušenostech s terapií tmou. 🔔
