Pobyt ve tmě nemusí být jen o samotě. Tentokrát vám přinášíme zkušenost manželského páru, který je spolu třicet let a má tři děti. Poprvé do tmy šli společně a tři noci strávili v jedné chatce. Proč nešli každý zvlášť, jak se ve tmě mluví o těžkých věcech a čím podle nich takový rozhovor začít?
Tma jako další společný experiment
Teď zrovna procházíme takovou fází vztahu, kdy experimentujeme a děláme různé věci společně. Tma byla prostě jedna z aktivit, kterou jsme chtěli zkusit spolu. Různě zkoumáme své vnitřní světy, posledních rok, dva hodně zkoumáme sami sebe i náš vztah a chodíme na terapie, osobní i párové.
Po návratu ze tmy jsme čtyři hodiny sdíleli zážitky s ostatními praktikujícími. Povídali jsme si o tom, co kdo zažil, a bylo to hrozně zajímavé.
Pobyt ve tmě: ona by sama nešla, on chtěl původně sám
Ona: Do tmy chtěl asi víc manžel. A možná to trochu vzniklo z toho, že já bych sama asi nešla. Tak nás napadlo, že bychom šli spolu, protože to je zase něco jiného, než když je člověk sám.
On: Já jsem původně chtěl jít sám, přemýšlel jsem o tom už delší dobu. Pak mě napadlo, že by to mohl být společný zážitek. Uvědomuju si, že je to něco jiného, než když je člověk sám, a asi ještě plánuju jít i sám. Tohle jsme ale chtěli zkusit spolu, jaké to bude.
Myslím, že i v páru se člověk může ponořit do sebe. Když jsme tam třeba chvíli leželi spolu a nemluvili, mohl člověk zažít část tmy sám se sebou. Kdybychom tu byli víc dní, možná bychom si to i rozdělili a řekli si, že spolu nějakou dobu nebudeme komunikovat. Ve tmě je člověk takový oddělený. Má sice kotvu, je to něco jiného, než když je úplně sám, ale dá se to trochu nasimulovat.
Tři noci utekly hrozně rychle
Zvolili jsme kratší verzi, tři noci. Přišlo nám to hodně podobné jako každý večer a hodně rychle to uteklo. Ona: Bála jsem se, že to bude dlouhé, ale uteklo to hrozně rychle.
Kdybychom šli na týden, tak asi už každý sám. Nevím, jestli by se ve dvou stalo ještě něco jiného. Cítili jsme se tam hrozně normálně a přirozeně, bylo to podobné, jako když jsme doma. Jsme nastavení na přemýšlení a povídání si, takže to, co lidé většinou praktikují tady ve tmě, praktikujeme pořád, každý den. Hodně spolu mluvíme a spoustu věcí už máme probraných i normálně. Klidný čas, kdy si to můžeme povědět, nám tedy úplně nechybí.
Po třiceti letech spolu moment přiblížení
Jsme spolu třicet let a máme tři děti. Když si ale představíme určité fáze vztahu, kdy jsme na sebe neměli čas nebo jsme byli víc vzdálení, tak by tma mohla být hodně zajímavý moment přiblížení. To si myslím, že může být fakt zajímavé.
Terapie tmou a rozhovor bez mimiky
Zajímavé bylo, že člověk toho druhého nevidí a nevidí jeho mimiku. Může se tak možná víc svěřit, víc povídat a nenechá se hned vytočit neverbální komunikací, na kterou je zvyklý. A přitom ho může držet za ruku. Je to takový trochu jiný druh povídání si.
Ve tmě se člověk víc soustředí na sebe. Když se pár o něčem baví, je důležité hlídat si i vlastní emoce, aby někam neulítly, a ve tmě se to dělá líp. V rozhovoru tváři v tvář se citlivější téma nebo nějaká nezhoda může rychleji vyhrotit. Ve tmě může takový klidný rozhovor o něčem složitějším vydržet déle. To je to, co jsme zkoušeli.
Nemůžeme odejít, a to drží debatu v klidu
On: Předtím jsem měl trochu obavy, že budeme zavření v jedné místnosti a nebudeme moct odejít. Často, když něco řešíme, jeden z nás odejde z místnosti nebo se jde někam vydýchat. Paradoxně to ale drží debatu kultivovaně. Když člověk ví, že nemůže nikam odejít, víc si hlídá své emoce.
Až tak blízko jsme se k tomu nedostali, ale dokážu si představit, že si člověk emoce hlídá víc, když ví, že je s tím druhým v jednom prostoru.
Rada pro páry: začněte něčím pozitivním
Ona: Ve tmě jsem si vzpomněla, že když jsme byli víc vzdálení různými povinnostmi a pak jsme najednou byli spolu, vždycky byl nějaký mezičas, než se člověk na toho druhého zase naladil. Teď to tak úplně potřeba nebylo, ale myslím, že ve tmě to jde docela dobře.
Doporučila bych, aby si lidé nejdřív řekli třeba něco pozitivního. Tím se na sebe naladí, do prostoru se dodá takové pozitivní naladění a pak to může jít dobře.
Mozek si dokreslil umyvadlo
On: Chatka jako taková a technické věci byly za mě úplně super, není co vytknout. Jídlo, ventilace, voda a všechno kolem, všechno udělané úplně perfektně.
Hrozně zajímavé mi přišlo, jak si mozek věci dopočítává. Měl jsem pocit, že tam je umyvadlo, a najednou jsem ho chvílemi viděl, dokonce na úplně jiném místě, než opravdu bylo. Zrakové halucinace tam jsou a je zajímavé se jim věnovat a dívat se na ně.
Rozhodně je to zajímavý zážitek a doporučujeme všem, aby to zkusili.
Připravili jsme pro tebe nejčastější otázky, které si praktikující kladou, než se pro léčbu tmou rozhodnou.
Sleduj také náš YouTube kanál, kde najdeš videa o pobytech a zkušenostech s terapií tmou. 🔔
