608 08 33 33

Pobyt ve tmě: bála jsem se tmy, teď jsem jako ryba ve vodě

Pobyt ve tmě: bála jsem se tmy, teď jsem jako ryba ve vodě

Někdo se do tmy vrací tak, jako se jiní vracejí do lázní. Tentokrát vám přinášíme zkušenost Slovenky, která se ještě jako dospělá bála tmy natolik, že před spaním zhasla a rychle utíkala pod peřinu. Na pobyt ve tmě přijela podruhé, tentokrát na celý týden, aby si odpočinula od obrazovek, telefonů a záplavy informací. Proč je pro ni tma drsnější verzí lázní, jak se naslepo zvládají běžné věci a co vzkazuje těm, kdo se bojí?

Po týdnu ve tmě se cítím skvěle

Teď jsem se vyspala, takže se cítím výborně. Hlava už nebolí, nic se mi nemotá, už jsem se vlastně stabilizovala a všechno je dobré.

Když jsem vyšla ven, bylo super se nadýchnout, protože bylo po bouřce. Hlava mě přestala bolet hned, jak jsem vyšla. Bolela mě jen proto, že už jsem to tam asi nemohla vydržet. Bylo mi tam teplo a chtěla jsem jít ven. Ještě jsem trochu zpomalená, ale všechno je super, vlastně perfektní.

Podruhé a rovnou na sedm dní

Chtěla jsem jít na týden, o kratší době jsem vůbec neuvažovala. U vás jsem už podruhé, poprvé jsem tu byla před čtyřmi nebo pěti lety, už přesně nevím kdy. Předtím jsem si někde načetla, že sedm dní je takové optimum a tři dny jsou příliš krátko. Tak jsem si řekla, že to prostě dám.

Terapie tmou jako drsnější lázně

Jednou to nestačí, je to jako se vším. I do lázní člověk jezdí znovu. Cítí se super, když si zaplave a zregeneruje se, a pak musí přijet zase. Tohle jsou taky takové lázně, takový velký pobyt, jen trošku drsnější, protože tu není bazén, piña colada ani nic podobného.

Ale je to super. Pleť si odpočine, nemusela jsem používat žádné SPF a nemusela jsem se dívat do zrcadla, protože tam žádné nebylo. Člověk si prostě odpočine. Jestli přijedu znovu? Myslím, že ano. Jsem závislá na požitcích, a když si člověk dlouhodobě dopřává něco dobrého, je potřeba to pak ve tmě zase nějak vyždímat.

Zahlcená obrazovkami, potřebovala jsem detox

Setkávám se s tím, že mi lidé říkají: život je venku, musíš žít. Samozřejmě, ale je dobré vyzkoušet si různé věci. A hlavně dnes podle mě žijeme strašně rychlou dobu a jsme přesycení vjemy, obrazovkami, telefony. Mluvím aspoň za sebe: pořád na něčem jsem, pořád jsem zahlcená informacemi. Člověk jde do města, všude jsou lidi a je z toho unavený.

Tak jsem si řekla, že se potřebuju trošku detoxikovat a uklidnit mysl. A nejlepší je udělat to radikálně. Kdybych jela na dovolenou, pořád bych u sebe měla mobil a musela bych ho někde odevzdat. Cítila jsem, že moje oči si už potřebují odpočinout. Nechci se dívat na žádné zprávy ani na nic jiného a jinak než tím, že se odříznu, bych to nedokázala. Jiní lidé to zvládnou i jiným způsobem, ale mně to takhle vyhovuje.

Telefon jsem přitom měla vedle postele, jen byl vybitý. Je to zvláštní, ale nějak to na mě působí, že jsem si ho prostě nezapnula. Nevím, čím to je, možná je to taková psychologie. V každém případě to fungovalo.

Jídlo a sprcha? Žádná velká věda

Praktické věci byly úplně v pohodě už napoprvé. Člověku fungují jiné smysly a prostor je minimalistický, není tam tolik místa ani tolik věcí, aby se to nedalo zvládnout. Když jsem tu byla poprvé, ještě jsem měla dlouhé vlasy, a když jsem někam hodila gumičku, přesně jsem věděla, ve kterém rohu ji mám. Je to úplná pohodička.

Na tohle se mě ptali i kamarádi: jak jsi chodila na záchod, jak ses sprchovala? Normálně jdeš do sprchy a sprchuješ se. Není to žádná velká věda.

Byla jsem totální strašpytel

Budu to opakovat: není to žádná velká věda. Je to jako se vším, co člověk dělá poprvé. Má obavy, bojí se, je to přece tma. Já jsem byla totální strašpytel. Jako dítě jsem se bála i psů a ještě donedávna jsem se bála tmy. Vždycky, když jsem šla spát, musela jsem se rychle podívat, kde je postel, zhasla jsem v pokoji a utekla pod peřinu, protože jsem se bála bubáků nebo třeba upírů. A to bylo ještě předtím, než jsem sem poprvé přijela do tmy, normálně jako dospělý člověk.

Pobyt ve tmě podruhé: jako ryba ve vodě

Když jsem sem přijela, byla jsem samozřejmě připravená na to, že se může stát cokoli a že můžu reagovat jakkoli. Ale bylo to úplně v pohodě. Ze začátku se člověk trošku bojí, ale od chvíle, kdy jsem poprvé vyšla z tmy, jsem se tmy přestala bát, úplně automaticky. A teď, když jsem tu byla podruhé, jsem tu byla úplně jako ryba ve vodě.

Jsem citlivý a velmi vnímavý člověk s velkou fantazií. Kdysi jsem se strašně bála upírů a všelijakých podobných věcí, a ono to prostě neexistuje. Člověk je tam zamčený, a i když jsem si teď vybavila upírské filmy, a viděla jsem asi všechny, co existují, ani to se mnou nezamávalo. Nepřišly víly ani světelné bytosti, nic. Není se čeho bát.

Cítila jsem se tu bezpečně

Ještě musím říct, že jsem se tu cítila velmi bezpečně. Domečky jsou moc fajn a stojí odloučeně. Člověk se ve tmě podle mě bojí hlavně nějakých zvláštních zvuků, a tady se nic takového nedělo, protože je to celé dobře postavené, nebo nějak tak nakonfigurované. Bylo to úplně super. A děkuju i sobě, že jsem to zvládla.

Připravili jsme pro tebe nejčastější otázky, které si klienti kladou, než se pro léčbu tmou rozhodnou.

Sleduj také náš YouTube kanál, kde najdeš videa o pobytech a zkušenostech s terapií tmou. 🔔

Video se nezobrazuje? Nejspíš máš vypnuté cookies pro YouTube. Povol je, nebo si video pusť přímo na YouTube.

Chceš vědět, kdy je volno?

Zhruba 1× týdně ti pošleme zkušenosti praktikujících – co si ze tmy odnesli – a k tomu volné termíny, akce a novinky z centra. Odhlásit se můžeš kdykoli jedním kliknutím – odkaz je v patičce každého e-mailu.

Kliknutím na „Posílejte mi to“ souhlasíš, že ti tyhle e-maily budeme posílat. Jak s adresou zacházíme, najdeš v zásadách ochrany osobních údajů. Přihlášení potvrdíš v e-mailu.

Podobné zkušenosti

Rezervace