608 08 33 33

Štítek: odhodlání

Pobyt ve tmě na jednu noc není hanba

Vydáno

„Jenom na jednu noc? To se asi nepočítá, ne?“ Tuhle větu slýcháme docela často — obvykle od lidí, kteří o tmě přemýšlejí už měsíce a pořád čekají, až si budou moct vzít celý týden. Čekání ale nikam nevede. A jedna noc ve tmě není zkouška nanečisto ani poloviční výkon.

Jedna noc není poloviční pobyt

Ve tmě se neměří výkon. Nikdo ti na konci nedá známku za to, kolik nocí jsi vydržel. Rozdíl mezi jednou nocí a týdnem není v tom, že by jedna byla „opravdová“ a druhá ne. Je v hloubce, do které se stihneš dostat.

Týden dá prostor věcem, které potřebují čas – rozvzpomínání, dlouhé spaní, myšlenky, které přijdou třeba až čtvrtý den. Jedna noc dá něco jiného: prudké ticho, první spánek bez displeje a ráno, kdy si všimneš, jak nahlas normálně žiješ.

Tělo nečeká na sedmý den

Od roku 2019 u nás probíhá výzkum s Katedrou psychologie FF Ostravské univerzity (vede ho Mgr. Marek Malůš, Ph.D.). Sledují mimo jiné endokrinní reakci – hlavně melatonin.

Ukázalo se, že tělo se nepřepíná pomalu celý týden. Hormonální změna nastupuje už během prvních 24 hodin. Jedna noc tedy není jen ochutnávka – v těle se měřitelně něco děje.

Podrobnosti o výzkumu najdeš v článku o výzkumu pobytu ve tmě s Ostravskou univerzitou.

Komu dává jedna noc největší smysl

Nejčastěji ji berou čtyři skupiny: ti, co o tmě uvažují poprvé a chtějí vědět, do čeho jdou. Ti, co se tmy trochu bojí a potřebují si sáhnout, že se v ní nic zlého neděje. Rodiče a lidé v práci, kterým se týden nevejde do kalendáře. A ti, co si chtějí ověřit, jestli si za půl roku troufnou na delší pobyt.

Žádný z těch důvodů není slabost. Je to rozumné rozhodnutí člověka, který nechce jít do neznáma po hlavě.

Co se do jedné noci pobytu ve tmě vejde

Přijedeš odpoledne, projdeš s průvodcem chatku po hmatu a zavřou se dveře. Večeře poslepu. Ticho, ve kterém slyšíš vlastní myšlenky. A spánek – ten bývá první věc, kterou lidé po jedné noci zmiňují. Tma nemá modré světlo ani rozptýlení.

Druhý den dopoledne odcházíš s tím, že už víš, jaké to je. A to je víc, než s čím přijíždí většina lidí po roce přemýšlení.

A když se ti bude chtít zůstat?

Stává se to. Někdy to jde vyřešit na místě, někdy si rovnou domluvíš další termín. Ani jedno není prohra – tma není závod.

Kolik jedna noc stojí, najdeš v ceníku pobytů ve tmě.

Nejbližší termíny pro pobyt ve tmě

Více volných termínů
+420 608 08 33 33

Po pobytu ve tmě vím, co je pro mě důležité

Vydáno

Ahoj Lenčo a Tomáši,

nejprve bych vám chtěla poděkovat za možnost absolvovat pobyt ve tmě. Za výborné jídlo a pokec ;), když bylo potřeba. Tma mi dala možnost rozeznat co je pro mě důležité. Např. vůbec mi nevadilo, že chatka není úplně odhlučněná, protože mi konečně došlo jak silně jsem propojena s přírodou. Ještě dnes když venku zavřu oči a zaposlouchám se do zpěvu ptáků, tak jsem zpět v chatce.

Tma mi pomohla pochopit

Pomohla mi pochopit, že nejsem naprogramovaný robot s věčně pozitivní náladou, a že to k životu prostě patří. To ten boj s tím je problém. Ve tmě mě začala bolet záda, nejdřív trochu, ke konci už hodně. A to i přesto, že jsem cvičila. Po návratu domů stačila ta pomyslná poslední kapka v podobě špatného pohybu a došlo u mě k výhřezu ploténky. Nebyla to náhoda, uvědomila jsem si jak jsem léta přehlížela signály těla. Se zády mám problémy dlouho, přímo mě prosila o trochu zpomalení, jak fyzicky, tak psychicky. Nyní mě čeká cesta za uzdravením a já věřím, že to zvládnu.

Pobyt ve tmě není náhoda

Prostě teď víc než kdy dřív věřím, že nic není náhoda, že všechno má své načasování, a pokud jsem alespoň trochu vnímavá, život mi vždy ukáže, co mám dělat a kdy. Stačí se zeptat a čekat.

Tma mi připomněla co je to trpělivost, pokora, vděčnost a důvěra.

S láskou
Markéta

Vlastimila – Chtěla jsem si pobyt ve Tmě zažít na vlastní kůži

Vydáno

Ahoj Lenko a Tomáši,

pro mě byl pobyt ve tmě okamžitý nápad. Hledala jsem na inernetu meditace v Praze a objevila vaše stránky ve chvíli, kdy byly všechny svatyně volné v jediném termínu, kdy jsem mohla přijet. Náhoda? Samozřejmě, že ne. Na náhody už nevěřím. Mám za sebou svoje osobní peklo, ze kterého jsem se těžko a dlouho dostávala. Přesto jsem se na nic nepřipravovala, nic jsem nechystala, ale taky jsem nic neočekávala. Prostě jsem v sobotu přijela, všechno jsem si prohlédla, odložila brýle, a zhasla světlo.

Rozhodnutá zažít na vlastní kůži, co to se mnou udělá. Rozhodnutá prožít týden jen s tím, kdo je pro mě nejdůležitější-sama se sebou.

Tma je nádherná

Čistá, teplá a objímající. Necítila jsem se nijak omezená a díky velikosti svatyně jsem neměla žádný problém s orientací. Od druhého dne se mi zdály krásné, dlouhé a klidné barevné sny a zdají se mi stále.

Všechno bylo v jednom cyklu

Můj režim se ustálil na „rytmu radiátoru“. Po sepnutí jsem si sedla zády k teplu a prováděla dechová cvičení. Až topení přestalo hřát, pokračovala jsem v procvičení celého těla. Následoval malý odpočinek a stále dokola.

Jestli Vám to připadá divné, tak musím napsat, že já nikdy v životě dobrovolně necvičila. (Dechová cvičení mi předepsali už před dvěma lety 🙂 ) . Změna nastala jen po jídle. To se cvičit nedá, takže jsem se uvelebila na postel a nedělala nic. Opravdu NIC.

Se zhasnutím světla ve mě zhasly i všechny myšlenky.

Nepamatuju se , že bych někdy měla pocit úplně prázdné hlavy. Je zvláštní to popisovat. Jak mám vyjádřit opravdové NIC?

Moje hlava byla jen jediná uzavřená buňka naplněná tmou. Byl to úžasný a silný odpočinek. Možná jsem Tomáše vyděsila, když jsem mu poslední den řekla, že se cítím jako v lázních…

Do tmy jsem si přivezla přání

Jen jedno přání jsem si do tmy vezla-změnit můj vztah k jídlu. Díky tmě jsem nepociťovala hlad, což bylo báječné. Ale jídlo, které vaří Lenka, je tak fantastické, že jsem prostě snědla všechno. Na tom budu muset ještě zapracovat…

Cestou ze Tmy 

Venku zatím napadl sníh. Mrzlo a já cestou ze tmy viděla jeden z nejnádhernějších východů slunce. Kromě vodorovných pruhů svítání i sloup světla mířící rovnou vzhůru do tmavého mraku.

Můj pobyt u Vás byl vlastně takový jednoduchý a obyčejný. Možná mi dal najevo, že to špatné už mám za sebou. Možná to, že se nemám čeho bát. Možná i to, že ať jsem kdekoli, vždycky je se mnou někdo důležitý-JÁ.

Vlastimila

Rezervace