Zuzana – poslední den pobytu ve tmě byl nejdlůžitější

Napsal /

Lev v kleci pobyt ve tmě

Milí hostitelé, Lenko a Tomáši.
Moc děkuji za to, že děláte, co děláte. A že to děláte tak dobře. Pobyt ve tmě u vás byl pro mě hodně zvláštní zkušenost, dozvěděla jsem se o sobě i věci, které jsem zrovna nechtěla. Ale i ty jsou důležité. A také jsem si odpočinula. Jedna z nejlepších dovolených, jaké jsem si dopřála. Vážně uvažuji o tom, že budu potřebovat „druhé kolo“.
Ještě jednou děkuji za to, že jste se mě ujali, i když to narušilo váš program. Email jsem pak našla. Nepřečetla jsem si ho. Pobyt bych možná rozdělila do dvou kategorií. Servis, který zajišťujete vy a vlastní pobyt ve tmě, kde musíme pracovat my, praktikující.

 

Pobyt ve tmě před jídlem a po jídle

Servis byl skvělý. V chatce jsem se zorientovala rychle, uložila jsem si věci tak, že jsem je vždy našla, když jsem potřebovala. Pobyt ve tmě byl vlastně rozdělen na před jídlem a po jídle. Jen lituji toho, že jsem neviděla, jak jídlo vypadá. A že jsem někdy nepoznala, z čeho je uvařené. Co jsem ale poznala vždy, že mi hodně chutná. Pro mě bylo příjemné, že jsem měla alespoň krátký kontakt s někým, většinou s Tomášem.

Vlastní pobyt ve tmě byl moje práce

Vlastní pobyt, tedy moje práce. Tma mi vůbec nevadila, jak psala jedna praktikující:“tma mě přijala vlídně“. Přesně tak, tma mě přijala vlídně a byla mi hodně příjemná. Také děkuji za sluchátka, i ty jsem hodně používala. Pomáhaly mi izolovat se ještě více a dostat se hlouběji do sebe? Tak nějak bych to popsala. Jednou jsem v nich i usnula. I když byl program stále stejný, nenudila jsem se. První dny jsem hodně spala. Před jídlem cvičení, spát, pak mantry a modlitbičky, spát, kreslení, spát, jídlo, sprcha, spát a tak pořád dokola. Asi od středy? jsme už spala méně, takže mantry a modlitbičky byly častější. Zvláštní pro mě bylo to, že jsem se jednak velmi dobře orientovala v prostoru a že jsem „viděla“ věci, které tam mám. Když jsem pro ně sáhla, byly asi tak půl metru vedle. A také když jsem pak rozsvítila, zjistila jsem, že parametry prostoru, kde jsem týden byla, jsou úplně jiné.

Nejtěžší den pobytu ve tmě byl pátek.

Už jsem si byla vědoma toho, že pobyt ve tmě končí a měla jsem silnou chuť ho ukončit hned. Chodila jsem jako lev v kleci dost dlouho a říkala si poučku, kterou jsem při nástupu dostala. Odejdi v sobotu. Nakonec jsem se uklidnila a začaly se dít věci. Najednou jsem si vzpomněla na lidi a děje, na které jsem již léta nemyslela. A mantry a modlitbičky „jely“ naplno. Zpětně si myslím, že to byl ten nejdůležitější den. Mám pocit, že jsem pak už nespala, a přesto jsem byla ráno svěží a cítila jsem se skvěle. I setkání s ostatními praktikujícími bylo hodně příjemné.

Ještě jednou děkuji za možnost mít tyhle zkušenosti. Co bych řekla těm, co přijedou? Čtěte i ty emaily, které přijdou později a hlavně. Vydržte až do soboty. Ten pocit, když vyjdete ven a že jste to zvládly, je skvělý.
Ještě jednou zdravím.
Zuzana

Rezervace