608 08 33 33

Štítek: pobyt

Ráda překonávám výzvy

Vydáno

S každým dalším dnem v našem uspěchaném světě přibývá lidí, kteří hledají cestu zpět k sobě. Jednou z nejzajímavějších možností, jak toho dosáhnout a na chvíli se zastavit, je pobyt ve tmě. Dnes vám přinášíme osobní zkušenosti páru, kdy každý z nich obýval svou vlastní chatku, aby mohl prozkoumat ticho a klid v úplném soukromí. Pro někoho to může být výzva, pro jiného vítaný odpočinek. Přečtěte si, jaké to je, když na pár dní zmizí všechny okolní vjemy a zůstaneš jen ty a tma.

Cesta za klidem a bytím sama se sebou

Mě přivedl do tmy pocit klidu, že tam budu moct být sama se sebou a nic mě nebude rušit od toho být sama se sebou. Protože mám takové povolání, že jsem pořád někde s lidmi, něco řeším, telefony hodně a e-maily. No a tady se to vůbec nedělo a to bylo krásné. Mohla jsem být jenom já a tma a ta mi vůbec nevadila. To byl jenom takový doprovod mého bytí sama se sebou.

Když jsem byla malá, mívala jsem dětské děsy, že jsem se budila ve tmě, a tak jsem se trošku bála, jak to dám. Takže tohle byla pro mě taková příprava na nějaký delší pobyt. Nechtěla jsem jít hned na sedm dní, protože jsem nevěděla, jak to zvládnu. Chtěla jsem být na sebe hodná a ne moc přísná. Moje terapie tmou byla hlavně o odpočinku.

Tři dny jako dobrá ochutnávka a zvědavost

Za ty tři dny si nemyslím, že je prostor něco zásadního poléčit, ale je fajn si to zkusit minimálně pokud má někdo pocit, že by třeba těch sedm dní nedal. Ty tři dny jsou dobrá ochutnávka toho, že to jde a že se tam člověk může cítit komfortně. Já o pobytu přemýšlím už dlouho a vlastně jsem i hledal nějakého parťáka na to, že někam vyjedu. Chtěl jsem prozkoumat introspekci, co to dělá se mnou a jak budu reagovat.

Hnala mě zvědavost, rád prozkoumávám věci i na sobě. Všechno člověk musí zkusit, aby zjistil, jestli to je jeho cesta, a tohle cítím, že moje cesta je. Tma pomáhá v sebeuvědomění, člověk si zkouší nacítit, co se v něm zostřuje. První den jsem spal, nebyl jsem schopný si to nějak poskládat, ale může to být zajímavých sedm dní. Ačkoliv jsme teď byli každý zvlášť, abychom měli čas pro sebe, příště už bychom klidně zkusili jít do toho spolu.

Samota, ticho a orientace v prostoru

Nemám problém být sama se sebou, jsem dost samotář a v tichu bývám dost často. Když jsem sama, jsem v tichu, nepouštím si rádio ani muziku. Jsem jedináček, takže mi samota a ticho nevadí. Tma, tam jsem právě nevěděla, jak to bude s těmi děsy, jinak bych to dala rovnou na sedm dní. Přišlo mi ale důležité si vybrat správné místo.

Koukali jsme se na různá jiná místa, ale mně přišlo, že tady je to docela vymyšlené. V chatce se mi dobře orientovalo i po tmě. Než jsem zhasla, všechno jsem si dala na místa, kde jsem věděla, že to zase najdu, a pak už nebyl problém. Člověk sice občas hledá láhev s vodou a říká si, že nemá vodu, ale nakonec ji najde. Chatka není tak velká, aby se v ní věci někam zakutálely.

Svět bez požadavků a pocit bezpečí

Nevidím důvod, proč by se toho měl člověk bát, pokud je se sebou v pohodě a nemá se sebou problém. Je zdravé si takhle odpočinout od přístrojů, které na nás pořád blikají a mají na nás požadavky. Tady žádný požadavek dva dny nebyl, jenom zaťukat, že jsi v pořádku, a zaťukat zpátky. V dnešní době žijeme ve světě požadavků a takový klid, že nic nemusíš, člověk jinde moc nezažije.

Je to tady hezký pocit bezpečí a srdcová záležitost. Pro někoho, kdo uvažuje o pobytu ve tmě, je tohle místo úžasné, protože máš pocit bezpečí, a to je důležité pro lidi, co mají strach. My jsme si pustili pár videí z různých míst, ale tady jsme cítili, že je to v pořádku a že je to ono. Byl to krásný přístup a od začátku jsme věděli, že je všechno v pořádku. Pokud tě terapie tmou oslovila, měl bys překonat strach a zkusit to, protože život je o překonávání strachů.

Připravili jsme pro tebe nejčastější otázky, které si klienti kladou před pobytem ve tmě.

Sleduj také náš YouTube kanál, kde najdeš videa o pobytech a zkušenostech s terapií tmou. 🔔

Nikdo nestojí s kalašnikovem u dveří

Vydáno

Často nás zajímá, co se odehrává v mysli člověka, který se rozhodne na několik dní úplně odpojit od okolního světa. Proto ti přinášíme autentický pohled jedné z našich účastnic, která se rozhodla sdílet své pocity z doby, kdy vyměnila každodenní shon za naprosté ticho a klid. Možná i ty v sobě nosíš podobnou touhu po zastavení a hledáš odpovědi na otázky, které v běžném ruchu zanikají. Přečti si její příběh o tom, jak probíhal její pobyt ve tmě, co jí tato zkušenost dala a proč se nakonec nebylo čeho bát.

Dlouho odkládané přání pod stromečkem

O tom, že tato metoda existuje, jsem věděla už pár let. Vždycky mi to přišlo jako něco, co nutně potřebuji. Chtěla jsem se prostě někam zavřít, být úplně sama, bez lidí a bez jakýchkoliv distrakcí. Často jsem o tom mluvila, až jsem nakonec dostala terapie tmou k Vánocům jako dárek od svého muže. Moje okolí už tak nějak ví, že medituji, takže jim to nepřišlo úplně divné. Spíš se mě lidé ptali, jestli to tam vůbec vydržím. Někteří mi radili, ať si s sebou vezmu různé věci na zabavení, ale já jsem jim říkala, že se tam nejdu bavit, ale jdu prostě do tmy.

Když strach vystřídá sametové nic

Před nástupem jsem v sobě měla určitý vnitřní strach. Nezkoumala jsem dopředu žádné detaily, kolik to stojí nebo kde se to přesně dělá, prostě jsem věděla, že to existuje. Nečetla jsem si žádné webovky a nebyla jsem si jistá, co tam na mě může vybafnout. Ale jakmile jsem se tam zavřela, veškeré obavy skončily. Naopak, ta tma na mě začala působit jako jedno velké objetí. Bylo to hrozně příjemné a bezpečné. Představy člověka v šeru jsou totiž daleko divočejší než v úplné tmě. Tady je to jen takové sametové nic. Dokonce mi ta chatka v té černočerné tmě přišla opticky mnohem větší, než když se v ní svítilo.

Jak chutná zen a jídlo po lžičkách

Všechno se dalo v pohodě zvládnout. Po pár průchodech místností jsem si prostor naměřila a pak už jsem věděla dost přesně, co mám dělat. Chodila jsem hodně opatrně a rukou si zakrývala hlavu, abych se do něčeho nepraštila. Někdy jsem si nechávala otevřené dveře z předsíně, aby tam proudil vzduch, tak jsem se raději jistila hmatem. Ani najíst se nebyl problém, protože jsem všechno jedla lžící. Zajímavé bylo sledovat mé chutě. První večer jsem z nudy snědla spoustu věcí, i ty vlastní, co jsem si přivezla. Postupně mě to ale úplně opouštělo. Přišel takový zen, kdy jsem už ani nepotřebovala dojídat celé porce a stačilo mi být jen do polosyta.

Hodně spánku a moudrost Čtyř dohod

Většinu času jsem buď prospala, nebo meditovala. Protože mi to moc nejde vsedě, meditovala jsem hlavně v leže. Kvůli tomu jsem sice byla ke konci trochu ztuhlá a musela jsem se nutit do cvičení, ale vnitřně mi bylo skvěle. Měla jsem tam sice přehrávač, ale vůbec jsem nepochopila, jak se na něm přeskakují skladby. Takže jsem tam zůstala se Čtyřmi dohodami, které sice znám, ale v té izolaci ve mně zarezonovaly mnohem víc než kdy dřív. Vlastně jsem za to byla nakonec ráda, odnesla jsem si z toho opravdu hodně.

Odvaha jako cesta k vnitřnímu klidu

Tři dny mi bohatě stačily, ale úplně jsem si dokázala představit, že tam zůstanu i déle. Pokud o tom uvažuješ, buď odvážný a zkus ten strach, co máš, prostě překonat. Lidé, co někde nebyli, hrozně rádi mluví o věcech, které nezažili. Budou ti třeba vyprávět, jak tam budeš zažívat nějaké démony, ale tomu nevěř. Nikdo tam nestojí s kalašnikovem u dveří. V nejhorším případě můžeš z chatky kdykoliv vylézt, o nic nejde. Takže pokud pobyt ve tmě zvažuješ, prostě do toho jdi.

Chceš se o průvodcích tmou dozvědět víc?

Sleduj také náš YouTube kanál, kde najdeš videa o pobytech a zkušenostech s terapií tmou. 🔔

Viděl jsem bílou kočku

Vydáno

Představ si ten zvláštní okamžik, kdy po několika dnech v naprostém tichu a bez jediného paprsku světla poprvé otevřeš dveře a vyjdeš ven. Přesně tuhle zkušenost ti teď zprostředkujeme skrze vyprávění mladého muže, který u nás absolvoval svůj první Pobyt ve tmě. Jeho slova ti přiblíží, jaké to je, když se ti najednou zostří všechny smysly a ty začneš vnímat svět kolem sebe s neuvěřitelnou intenzitou a čerstvostí, jako bys ho viděl úplně poprvé v životě.

Svět, který vypadá jako nový

Po té tmě se cítím skvěle, i když se zatím tak nějak rozkoukávám. Připadám si jako nový, jako kdybych se znova narodil. Když jsem vyšel ven, všechno mi přišlo neuvěřitelně výrazné. Viděl jsem tady bílou kočku a ta mi hned po probuzení přišla opravdu hodně bílá. I ptáčci mi najednou připadají takoví vypasení. Jeden z nich si sednul na zápraží hned vedle mě, byl ode mě snad jen metr. Chvíli si mě prohlížel a pak teprve uletěl. Normálně si všímám věcí, kterých si jiní lidé nevšímají, ale teď je to prostě jiné. Hodně se mi líbilo svítání, i když na mě pak bylo toho světla už moc, i když bylo teprve půl sedmé ráno. Vydržel jsem venku asi čtyřicet minut, než mě hlad zahnal zpátky.

Chutě, které jsem dříve neznal

Jídlo mi chutnalo opravdu dost. Jako první jsem si dal kuskus se zeleninou a rajče mi vyloženě sedlo. Největší šok pro mě ale byly olivy. Normálně je vůbec nejím, a i když je někdy ochutnám, tak mi prostě nechutnají. Tady v té tmě jsem je ale snědl úplně všechny a chutnaly mi. Neměly tak výraznou chuť, jako když je jím normálně, což bylo zvláštní. V té tmě jsem tu chuť sice poznal, ale vůbec mi nevadila a sedlo mi to. Taky mi hrozně chutnalo mlíko, to mi udělalo radost. K snídani jsem si pak dal ještě ovoce a dezert.

Čas a proč se chci vrátit

Původně jsem chtěl jít na sedm dní, ale nakonec jsem zvolil třídenní Pobyt ve tmě. Musím přiznat, že ty tři dny pro mě byly nakonec krátké. Neměl jsem dost času na to, abych si pořádně osahal, jak ten čas ve tmě vlastně plyne. Rozhodně se chci vrátit na těch sedm dní. Je mi dvacet šest let a v hlavě mi běželo, jestli se vrátím za rok nebo třeba za dva až tři roky. Možná to ale nakonec bude hned za ten rok. Měl jsem sice velké obavy z toho, co budu dělat, až se ráno probudím, jenže v té tmě člověk vůbec nepozná, kdy to ráno vlastně je.

Deník a analýza života v tichu

Vůbec jsem se nenudil, pořád jsem měl co na práci. Skoro vůbec jsem necvičil, jen jsem se za celou dobu asi minutu protáhl. Z toho mě pak ráno docela bolela ramena, jak jsem pořád spal na boku, čehož jsem si všiml až dneska. Hodně času jsem věnoval psaní. Popsal jsem asi deset stránek v malém sešitu velikosti A5. Když jsem si to pak ráno po probuzení četl, zjistil jsem, že je to všechno normálně čitelné. Terapie tmou mi umožnila analyzovat svůj život úplně jiným způsobem. V běžném životě se na věci koukáš nějakým způsobem, ale ve tmě je vidíš úplně jinak.

Láska i nečekaný vztek

Cítil jsem v té tmě hodně lásky. Vybavovala se mi láska, kterou jsem dostával během celého svého života až do chvíle, než jsem se ocitl tady. Ale přišly i věci, co mě štvou. Překvapilo mě, že jsem byl občas i naštvaný nebo jsem se zlobil na něco, co jsem v životě pokazil. To jsem předem vůbec nečekal. Teď si to všechno musím nechat rozložit v hlavě. Budu ještě přemýšlet o tom, co konkrétně z toho všeho do svého života aplikuju. Rozhodně to ale byl silný zážitek, který mi dal hodně podnětů k přemýšlení.

Připravili jsme pro tebe nejčastější otázky, které si klienti kladou před pobytem ve tmě.

Sleduj také náš YouTube kanál, kde najdeš videa o pobytech a zkušenostech s terapií tmou. 🔔

V noci jsem si mohla zamknout

Vydáno

Možná už nějakou dobu uvažuješ o tom, že bys potřebovala úplně vypnout, ale stále čekáš na ten správný impulz. Někdy to trvá i několik let, než se člověk odhodlá udělat ten krok do neznáma a vyzkoušet něco tak intenzivního, jako je zastavení se v tichu. Přečti si příběh jedné z našich účastnic, která se rozhodla naskočit do procesu sebepoznání v momentě, kdy cítila, že už jí běžné metody zklidnění nestačí. Její cesta ukazuje, že terapie tmou může být přesně tím, co hledáš, když se cítíš pod tlakem okolního světa a potřebuješ znovu najít cestu k sobě.

Od obdivu k vlastnímu rozhodnutí

O této možnosti jsem poprvý slyšela už nějaký ten rok zpátky. Tenkrát se mi to hrozně líbilo a obdivovala jsem lidi, kteří do toho šli, ale v tu dobu mi to nedávalo smysl v tom, že jsem věděla, že bych to nezvládla. Změna přišla až před pár týdny, možná tři týdny zpátky, kdy jsem v jednom podcastu slyšela mluvit nějakou paní, která pobyt ve tmě podstoupila. Mně to tam v tu ránu úplně secvaklo a říkala jsem si, že je to přesně to, co teď potřebuju. Našla jsem si vás a hned jsem vyrazila.

Potřeba zastavit každodenní přežívání

Byla jsem totiž vlastně úplně přehlcená. Celkově se toho na mě ze všech stran hodně hrnulo a já cítila, že potřebuju někam zklidnit hlavu a bejt sama se sebou. V běžném životě, jak toho bylo hodně, tak jsem jenom přežívala ze dne na den. Sice jsem průběžně zkoušela meditace nebo dělám jógu, snažím se o všechny tyhle věci, ale nebylo to dostačující. Potřebovala jsem se zklidnit a trošku sjednotit myšlenky. Pět nebo deset minut klidu mi v poslední době vůbec nestačilo, bylo to prostě málo.

Strach z vlastních snů a pocit bezpečí

Měla jsem předem i určité obavy a strach. Zaprvý mám hodně živý sny a vím, že mívám i noční můry. Sice je to teď v některých obdobích lepší, ale i tak jsem si říkala, jestli to vůbec zvládnu. Jenže v té chatce je to pak úplně jiný, tam hlava funguje najednou úplně jinak. Sny jsem sice živý měla, ale byly to příjemné sny. Neměla jsem tam vůbec z ničeho strach. Prostě jsem věděla, že tady jsem teď v bezpečí, mám tu svůj klid a na to se můžu soustředit. To bezpečí je určitě plusový bod, který tomu zážitku hodně přidá.

Tři noci pro svobodu v hlavě

Původně jsem chtěla jet na týden, ale zároveň jsem cítila, že potřebuju nejbližší možný termín. Jsem ten typ člověka, který když se pro něco rozhodne, tak to potřebuje hned, ideálně další den. Nejbližší volné termíny byly na pár dní, tak jsem zvolila tři noci. Vlastně jsem teď ráda, že to bylo takto krátké. Možná nejsem ve fázi, kdy bych vydržela týden, ale těžko říct. Každopádně mi to rozhodně splnilo to, že jsem se dokázala zklidnit a srovnat si myšlenky. Dokázala jsem být i úplně bez myšlenek, což pro mě bylo hrozně důležitý. Teď se cítím volnější a nejsem tolik vázaná jen na ty svoje myšlenky.

Vzkaz pro ty co o tom uvažují

Pokud bych měla dát nějaký vzkaz lidem, tak bych se toho určitě nebála. Jestli je někdo zvyklý trávit čas dvacet čtyři sedm mezi lidmi a není zvyklý být sám se sebou, tak je fajn na tom trošku potrénovat a nejít hned do extrému. Na druhou stranu, pokud někdo ten extrém potřebuje, aby se to naučil, tak proč ne. Furt je to dobrovolný, člověk může odejít, kdy chce, nebo si může rozsvítit. Ale pokud umíš trávit čas sám se sebou a dokážeš si i na chvíli sednout a být v klidu, tak je pro tebe terapie tmou úplně super věc na zklidnění. Je to super zážitek.

Chceš se o průvodcích tmou dozvědět víc?

Sleduj také náš YouTube kanál, kde najdeš videa o pobytech a zkušenostech s terapií tmou. 🔔

Ve tmě vám nepřeskočí

Vydáno

Zajímá tě, co se stane s tvou myslí, když ji na týden odřízneš od všech vnějších podnětů? Každý příběh, který se v našich chatkách odehraje, nese unikátní pečeť odvahy a sebepoznání. Přečti si vyprávění muže, který se rozhodl prozkoumat své nitro a zjistil, že největší výzvou není tma samotná, ale on sám. Jeho cesta za očistou těla i duše ti ukáže, že terapie tmou není jen o absenci světla, ale o hlubokém klidu, který v běžném shonu už téměř neznáme.

Týdenní cesta od pátku do pátku

Teď, když jsem venku, se cítím zvláštně, hodně zvláštně. Zároveň ale vnímám neuvěřitelný klid, jsem uvolněný a v naprosté pohodě. Můj pobyt ve tmě trval přesně sedm dní, od pátku do pátku. Chtěl jsem tuhle zkušenost absolvovat už dlouho, ale manželka z toho měla velký strach. Pořád mě nechtěla pustit, protože se bála, že mi tam prostě přecvakne. Myslela si, že určitě zešílím nebo skončím v blázinci. Já jsem ale věřil, že běžný zdravej člověk to zvládne bez následků. Je to výzva, kterou si člověk vyzkouší sám sebe, a navíc můžeš kdykoliv odejít. Nakonec jsem to zvládl a zjistil, že na tom není nic, co by se nedalo překonat.

Očista v doprovodu půstu

Abych ten prožitek ještě umocnil, přibral jsem si k tomu i půst. Chtěl jsem očistit tělo i duši najednou a věřil jsem, že mi to pomůže dostat se blíž k sobě. Podle mě je důležité být sám před sebou upřímný. Neprováděl jsem během těch dní žádné složité rituály ani procesy. Jen jsem se připravil na ten půst a nechal všechno volně plynout. Terapie tmou mi umožnila vyčistit se zevnitř a jen tak být, což v běžném životě moc nejde.

Nekonečný čas mezi středou a čtvrtkem

Nejkritičtějším momentem pro mě bylo období od středy do čtvrtka, které mi připadalo jako ten nejdelší den v celém mém životě. V té naprosté samotě jsem měl pocit, že se čas zastavil a nastalo opravdové nekonečno. Tehdy jsem pochopil, co ten výraz skutečně znamená. Ale dal jsem to a vydržel jsem. Pak se to najednou zlomilo. Čtvrtek jsem sice vyhlížel jako smilování boží, ale paradoxně to byl nakonec ten nejkratší den tady. Jakmile jsem věděl, že v pátek v šest ráno končím a dostanu budíka, mozek se přenastavil a zbytek času utekl neuvěřitelně rychle.

Myšlenky a dech jako lék na nudu

Možná si říkáš, jestli se tam člověk neukouše nudou, ale myšlenky ti začnou chodit samy. Stačí, když si v duchu poprosíš, aby ti přišly ty správné věci, a ono se to stane. Když mi byl čas už moc dlouhý, prostě jsem si zacvičil nebo se věnoval dechovému cvičení. Díky tomu to nebylo tak hrozné, jak si lidé zvenčí představují. Terapie tmou ti dá prostor se takhle zastavit a věnovat se jen tomu, co se děje uvnitř tebe.

Návrat do barevného světa

Dneska, když jsem vyšel ven do mlhy, to sice nebylo tak dokonalé, jak jsem si vysnil, ale i tak vnímám barvy úplně jinak. Je to zvláštní pocit a chvíli to trvá, než si oči zvyknou a začnou svět vnímat jako dřív. Byla to pro mě nová a velmi zajímavá zkušenost. Neměl jsem žádná konkrétní očekávání, že se musím dostat do hloubky vědomí nebo něco splnit. Možná proto jsem teď spokojený, protože mi to prostě sedlo takové, jaké to bylo. Život nechávám plynout a nic dopředu neplánuji. Pokud o tom uvažuješ, neboj se toho, protože se můžeš bát jenom sám sebe

Připravili jsme pro tebe nejčastější otázky, které si klienti kladou před pobytem ve tmě.

Sleduj také náš YouTube kanál, kde najdeš videa o pobytech a zkušenostech s terapií tmou. 🔔

Záplava lásky

Vydáno

Představ si moment, kdy se čas úplně zastaví a jediné, co vnímáš, je hloubka tvých vlastních myšlenek a tlukot srdce. Dnes ti přinášíme svědectví o cestě, která začala jako dlouholetý sen a skončila nečekanou záplavou vnitřního světla. Přečti si upřímné vyprávění o tom, co se stane, když se člověk rozhodne na sedm dní vypnout okolní svět a prostě jen být. Tato zkušenost ukazuje, že Terapie tmou otevírá dveře k tématům, která v běžném shonu často přehlížíme.

Proč jsem si vybrala celý týden v ústraní

Jsem hrozně ráda, že jsem to absolvovala celé. Ne jen tři dny, ale rovnou celý týden, protože teprve po těch třech dnech ta pravá jízda vlastně začala. Bylo to prostě báječné a doufám, že mi ten pocit, který jsem tady v sobě našla, vydrží aspoň nějakou dobu. Tenhle zážitek jsem si přála několik let, ale pořád jsem si říkala, že ještě není ten správný čas. Chtěla jsem se nejdřív trochu uklidnit a srovnat si věci v životě, abych si s sebou nebrala něco, co hned pomine. Pak mi moji kamarádi a rodina dali Pobyt ve tmě k narozeninám přesně ve správný čas. Bylo to hrozně dobré rozhodnutí, protože ta nejsilnější milost a láska přišla až v druhé půli týdne.

Záplava lásky a vnitřní svoboda

V té hluboké tmě jsem našla absolutní lásku ke všemu – k sobě, k lidem i k přírodě. Byla to úplná záplava lásky a pocit, který slovy jen těžko popíšu. Samozřejmě to bylo mnohdy i hodně těžké, ale vlastně to docela šlo. Když totiž dopředu čekám, že mi taková zkušenost přinese i těžší chvíle, tak se s nimi lépe srovnám. Jakmile na mě přišlo něco, co mě štvalo nebo trápilo, stačilo to jen nahlas říct. Jen jsem to vyslovila a najednou to zmizelo. Místo trápení se objevila láska, odpuštění, milost a světlo. Ta největší intenzita přišla až po těch úvodních dnech, kdy jsem se konečně dokázala úplně uvolnit.

Nečekaný řád v mém každodenním tichu

První den jsem sice úplně celý prospala, ale pak mě překvapilo, že jsem si vytvořila svůj vlastní řád. Normálně jsem totiž docela chaotik a nemám žádný pevný systém v tom, kdy vstávat nebo spát. Tady jsem ale byla v úplném řádu a každou činnost jsem prováděla ve stejnou chvíli. Přesně jsem věděla, kam si dám hrníček, kdy si dojdu vyčůrat, kdy si zacvičím nebo kdy si zahraju na kytaru. Vůbec jsem netušila, jestli spím málo nebo hodně a jestli ponocuju. Jediným orientačním bodem pro mě bylo jídlo, které přicházelo někdy dříve a jindy později. Tento Pobyt ve tmě mi ukázal, že i v naprosté izolaci si člověk dokáže najít svůj vnitřní režim.

Jídlo jako dar z nebe

Na jídlo jsem se pokaždé strašně těšila a pořád jsem přemýšlela, co tam zrovna bude dobrého a jaký dostanu zákusek. Jeden den jsem se musela úplně smát tomu, jak mi hrozně chutná. Zkysaná smetana s piškotama pro mě byla v tu chvíli úplný zázrak a dar z nebe. Celkově jídlo chutnalo prostě skvěle a každé sousto jsem si vychutnávala s obrovskou vděčností. Ten pocit radosti z obyčejného pokrmu v naprostém tichu je prostě k nezaplacení a člověk si začne vážit i maličkostí, které venku bere jako samozřejmost. Každý talíř pro mě představoval nečekané dobrodružství chutí.

Moji hodní bubáci a hledání světla

Měla jsem sice takové bubáky a na jednom místě jsem občas viděla nějaké tmavší místo, ale byli docela hodní. Nebyli to žádní zlí bubáci, kterých bych se musela děsit. Když člověk takový zážitek opravdu chce, tak se toho nemusí dopředu bát. Moje Terapie tmou nebyla o tom, že bych musela překonávat sama sebe nebo strach z temnoty. Já jsem chtěla najít světlo a to se mi podařilo. Napadlo mě, že by bylo dobré si dát třeba hodinu denně ve tmě i doma a jen si říct, co cítím nebo co mám za problém. Věřím, že by pak trápení hned vzápětí zmizelo, stejně jako tady. Tohle pravidlo zastavení v každém dni bych si chtěla určitě odnést a uchovat si ten pocit lásky co nejdéle.

Jak vidíš, tato cesta může přinést odpovědi, které hledáš už roky. Stačí jen udělat první krok. Co myslíš, troufneš si na takové setkání se sebou i ty?

Chceš se o průvodcích tmou dozvědět víc?

Sleduj také náš YouTube kanál, kde najdeš videa o pobytech a zkušenostech s terapií tmou. 🔔

Vstoupil jsem do neznáma

Vydáno

Zveme tě k nahlédnutí do nitra jednoho z našich hostů, který se rozhodl prozkoumat hlubiny své duše skrze ticho a klid. Každá cesta, kterou terapie tmou nabízí, je naprosto unikátní a přináší odpovědi na otázky, které si v běžném shonu často ani nestihneme položit. Tento příběh tě provede od počáteční nejistoty až po hluboké vize, které transformují vnímání okolního světa a vrací barvy do každodenního života.

První kroky a orientace v neznámu

Můj pobyt ve tmě začal v sobotu odpoledne. Nejdříve jsem si musel celou chatku pořádně načíst a osahat, abych získal orientaci a věděl, kde co leží. Jakmile jsem si byl jistý, zhasnul jsem a začal meditovat. Ještě v sobotu jsem si dal něco svého k jídlu, pak jsem usnul a nechal vše plynout. Ze začátku se dostavila i nuda. Člověk je dezorientovaný, neví, jestli je zrovna den, nebo noc, ale prostě jsem to přijal tak, jak to bylo. Čas nakonec utekl v pohodě, protože hodně záleží na tom, jak si to člověk nastaví v mysli.

Nedělní ponor do hlubin podvědomí

Neděle se pro mě stala skutečným obdobím temnoty. Na povrch mi začalo vyplouvat podvědomí, hlavně moje hluboko zakořeněné vzorce a emoce. Musím říct, že to bylo takové nepříjemně příjemné. Všechno vyplouvalo postupně, takže jsem to v klidu zpracovával, i když celkově ten den působil dost nepříjemně. Věřím ale, že si tím člověk musí projít, aby na konci tunelu mohl vidět světlo. Šel jsem tam se záměrem vstoupit do neznáma a vystoupit z komfortní zóny, abych si vyčistil hlavu a mohl tvořit život podle obrazu svého. To se mi splnilo.

Zlatá brána a nečekaná setkání

To opravdové světlo se mi podařilo zahlédnout v pondělí po obědě. Když jsem meditoval v takovém polospánku, viděl jsem různé vzorce a energie, jak kolem běhají. Najednou jsem nad levým obočím jasně uviděl zářící bránu, krásně zlatavý tunel. Trošku jsem otočil hlavu, abych tu nádheru viděl oběma očima. Barva to byla úžasná. V tu chvíli přiletěl malinký, roztomilý tvoreček, něco mezi ptáčkem a andělem. Sedl si na pravou stranu a najednou se objevil stín, který mi na okamžik připomněl Ježíše Krista. Pak stín zmizel, ptáček odletěl a brána zmizela. Trvalo to jen pár vteřin, ale byl to naprostý masakr. Jen jsem zíral, skoro ani nedýchal a byl jsem v příjemném šoku.

Život s nadhledem a vysokými vibracemi

Po tomto zážitku se cítím uvolněný a klidný. Teď vidím přírodu mnohem barevnější, pestřejší a živější. Během pobytu jsem hodně poslouchal audio nahrávku Čtyři dohody a chci se jimi teď v životě řídit. Chci brát věci s nadhledem, zbytečně nic neřešit a nedělat si z ničeho těžkou hlavu. Můj cíl je žít vědomě a mít život naplněný vděčností, láskou, pokorou a hojností. I jídlo mi tady chutnalo, mělo zajímavé orientální chutě. Terapie tmou mi umožnila hlubší sebepoznání a rozhodně ji doporučuji každému, kdo chce najít sám sebe a prožívat spokojený život. Určitě bych do toho šel po nějaké době znovu, protože když to člověk vědomě přijme, dá se to v pohodě zvládnout bez paniky či depresí.

Chtěl bys také zažít podobnou proměnu a najít vnitřní klid?

Připravili jsme pro tebe nejčastější otázky, které si klienti kladou před pobytem ve tmě.

Sleduj také náš YouTube kanál, kde najdeš videa o pobytech a zkušenostech s terapií tmou. 🔔

Do Československa se ráda vracím

Vydáno

Představujeme ti příběh dvojice, která k nám vážila cestu přes sedm set kilometrů. Ona sama o sobě původně pochybovala, zda takovou zkušenost vůbec zvládne, zatímco její partner pro ni byl důležitou oporou. Společně se rozhodli vystoupit z kolotoče povinností a zjistit, zda dokážou strávit několik dní v naprostém tichu a samotě. Tato zkušenost ukazuje, že i když máš v povaze neustálý neklid, v ústraní můžeš najít nečekanou rovnováhu. Přečti si, jak probíhala jejich terapie tmou a co jim tato zkušenost přinesla do života.

Moje obavy z vlastní hyperaktivity

Šla jsem sem s velkým očekáváním, že to tady nezvládnu, protože všichni, kteří mě znají, říkali, že se svou hyperaktivitou ten domeček rozeberu do posledního hřebíku, znovu ho postavím a určitě uteču po pár hodinách. Sama jsem byla velmi překvapená, v jakém klidu jsem během těch tří dní byla a jak jsem si to užívala. Moje vlastní hyperaktivita mě šokovala, protože jsem byla v úplném klidu a je to neskutečně úžasný pocit být blíž k sobě samé, poznat se a hlavně vydržet sama se sebou. Terapie tmou mi ukázala, že to zvládnu.

Podpora a jistota v pozadí

Měla jsem ze své hyperaktivity obavy, ale v hlavě mi pomáhal jeden zásadní záchytný bod. Můj partner je totiž takový pohodář a klidný člověk a věděla jsem, že když mi bude nejtěžší, tak mě podpoří a pomůže mi. Bylo pro mě mnohem jednodušší do toho jít s vědomím, že je v mé hlavě nějaký ten backup. Někdo tu u mě je a když bude nejhůř, mám se na koho obrátit. I když jsme byli každý ve svém, ten pocit blízkosti mi dodával sílu.

Radost z jídla a ztráta pojmu o čase

Nejkrásnější momenty nastaly, když někdo zaklepal na dveře a přišlo úžasné, chutné a fantastické jídlo. To bylo to, na co jsem se těšila úplně nejvíc. Ze začátku jsem si sice myslela, že mě nechají vyhladovět, protože jídlo dlouho nechodilo. Člověk ve tmě nemá pojem o čase, tak mě napadlo, že to snad patří k terapii a zaklepou až večer v osm. Oni ale opravdu chodili včas, to jen mně se ten čas nějak vlekl, ale přesto to bylo úžasné.

Útěk z křeččího kolečka

Napadlo mě to spontánně asi před třemi týdny, když jsem se partnera zeptala, jestli by si to se mnou uměl představit. On hned vybral konkrétní datum a já jsem to hned zarezervovala bez vteřiny zaváhání. Život je totiž často jako křeččí kolo, ve kterém se stále točíš dokola a za něčím se honíš. Uniká ti potom hloubka, pointa věcí i samotného života a jiné kvality. Člověk se ráno vzbudí a hned začíná řešit tisíc věcí, termíny, telefony a vyřizování. Domů pak přijde unavený a ptá se proč. Potřebovala jsem si zkrátka uvědomit pár věcí.

Návrat s čistou hlavou

I když jsme jeli přibližně sedm set kilometrů, tato cesta za to stála. Našla jsem toto místo a hned jsem věděla, že jedeme sem, a ani jsem nehledala jiné alternativy blíž, protože toto bylo úžasné. Teď se cítím skutečně osvěžená. Předtím jsem trpěla nedostatkem spánku, ale v chatce bez pocitu času nebo rytmu dne a noci člověk prostě spí, kdykoliv usne. Strach brzdí každého z nás, je to úplně vymyšlený pocit v hlavě. Život je krátký na to, abychom se báli, seděli doma a neudělali ten krok. Překonat sám sebe přináší úžasný pocit, že jsem to dala. Pobyt ve tmě mi dal víc, než jsem čekala.

Chceš také na chvíli zastavit čas a zkusit překonat své vlastní obavy? Klidně nám zavolej. Mohu ti pomoci s výběrem termínu nebo ti vysvětlit další podrobnosti o tom, jak terapie tmou probíhá.

Chceš se o průvodcích tmou dozvědět víc?

Sleduj také náš YouTube kanál, kde najdeš videa o pobytech a zkušenostech s terapií tmou. 🔔

Toto jsem dlouho nezažil

Vydáno

Každý, kdo k nám přijede na terapii tmou, si odnáší jedinečný prožitek. Někdo hledá klid, někdo odpovědi, jiný si chce opravdu odpočinout. Pobyt ve tmě často překvapí svou jednoduchostí i hloubkou zároveň. Tentokrát s tebou sdílíme zkušenost jednoho z účastníků, který se rozhodl na chvíli zastavit a být sám se sebou bez rušivých vlivů.

Cesta ke klidu a tichu

Líbilo se mi to hodně. Už jen to prostředí a ten klid kolem měly něco do sebe. Uvědomil jsem si, jak moc mi v běžném životě chybí ticho. Měl jsem za sebou náročné období, pořád práce nebo něco doma, hlava jela naplno. Tady jsem konečně vypnul.

Čas pro sebe si sice občas najdu i doma, ale tohle je úplně jiné. Při terapii tmou odpočíváš mnohem hlouběji. Nemusíš nic řešit, nikdo po tobě nic nechce. Jen jsi.

První dny a hluboký odpočinek

První dva dny jsem hodně spal. Usnul jsem skoro hned, jak jsem přišel, a pak znovu po jídle. Tělo si vzalo přesně to, co potřebovalo. Postupně jsem cítil, jak se všechno zpomaluje.

Třetí den už jsem tolik nespal. Spíš jsem jen ležel, odpočíval nebo se procházel. Byl jsem přirozeně vyspalý. Ten pocit byl zvláštní, ale příjemný. Takový klid jsem dlouho nezažil.

Myšlenky, které přichází samy

Nenudil jsem se ani chvíli. Pořád bylo nad čím přemýšlet. Buď jsem jedl, přemýšlel, nebo jen vnímal, co se ve mně děje. Pobyt ve tmě ti dá prostor rozjímat bez přerušení.

Vždycky jsem měl rád být sám se sebou, ale tady jsem to poznal ještě víc do hloubky. Bez telefonu, bez lidí, bez hluku. Jen já a moje myšlenky.

Co mi Terapie tmou dala

Utvrdil jsem se v mnoha věcech. Došlo mi, že jdu v životě správným směrem. Tenhle klid mi pomohl srovnat si priority.

Terapie tmou mi ukázala, že někdy stačí opravdu málo. Zastavit se, být v tichu a dát prostor sám sobě.

Vzkaz pro tebe

Pokud nad tím přemýšlíš, tak se toho neboj. Já měl na začátku taky obavy. Vypnout světlo a zůstat ve tmě nepůsobí úplně přirozeně. Jakmile to ale uděláš, začne to dávat smysl.

Je to podobné, jako když skočíš do studené vody. Musíš se odhodlat. Pak zjistíš, že to za to stálo.

 

Připravili jsme pro tebe nejčastější otázky, které si klienti kladou před pobytem ve tmě.

Sleduj také náš YouTube kanál, kde najdeš videa o pobytech a zkušenostech s terapií tmou. 🔔

Nastal čas jít do tmy

Vydáno

Možná i ty už nějakou dobu uvažuješ o tom, že se na chvíli zastavíš a dopřeješ si čas jen pro sebe v úplném tichu. Často nás v takových chvílích brzdí obavy z neznáma, ale zkušenosti těch, kteří už dveře do ticha zavřeli, mluví jasně. Přinášíme ti autentický pohled na to, jaké to je, když se rozhodneš čelit svým vnitřním stínům a najdeš v nich nečekaný klid a sílu. Tento příběh ti ukáže, že největší překážky si často stavíme my sami ve své vlastní mysli a že jejich překonání přináší osvobozující pocit vítězství.

Od nápadu k rychlé rezervaci

O této možnosti jsem přemýšlela už hrozně dlouho, třeba i půl roku. Pořád jsem si říkala, že by to bylo hrozně zajímavé zkusit, ale nějak jsem na to neměla odvahu. Neměla jsem v tu dobu ani tu správnou vnitřní potřebu, spíš jsem o tom jen uvažovala v rovině teorie. Pak se ale v mém životě něco změnilo. Najednou jsem cítila, že teď nastal ten správný čas, protože jsem si v sobě zrovna něco řešila. V tu chvíli šlo všechno stranou. Začala jsem okamžitě hledat volné termíny a provedla jsem rezervaci. Celé to pak mělo velmi rychlý spád a já se najednou chystala na svou cestu.

Strach z dětství i vlastní představivosti

Musím přiznat, že jsem měla strach. Bála jsem se, že nezvládnu být sama se sebou, i když se jednalo jen o tři dny. Odmalička se navíc bojím tmy a mám velmi velkou představivost. Ve tmě mě často děsí různé zvuky, a když nevidím, co se nachází přímo přede mnou, necítím se vůbec dobře. Terapie tmou pro mě tedy byla velkou výzvou. Jenže realita mě překvapila. Samotná situace nebyla tak náročná, jak jsem si vykreslovala. Zjistila jsem, že ten největší strach jsem měla jen ve své hlavě. Ve výsledku jsem se v té naprosté tmě cítila bezpečně. Když jsem zaslechla nějaký zvuk a měla jsem zrovna zavřené oči, prostě jsem je jen otevřela. Ta tma tam sice byla pořád, ale já jsem se díky tomu cítila úplně v pohodě.

Jídlo jako nečekaný smyslový zážitek

Před nástupem jsem měla obavy i z praktických věcí, třeba z jídla. Bála jsem se, že se pokydám, nebo že se netrefím vidličkou do pusy. Nakonec to ale bylo pocitově úplně v pořádku. Občas jsem si sice prsty sáhla na talíř, abych zjistila, jestli tam ještě něco zbývá, ale nic jsem nevykidala. Protože doma si jídlo hodně kořením a dochucuji, nebyla jsem si jistá, jestli mi zdejší strava bude chutnat. Moje obavy byly zbytečné. Všechno bylo výborné a já jsem to jídlo vnímala mnohem intenzivněji než normálně doma, kdy se na něj při jídle dívám.

Návrat s novou vnitřní silou

Dnes se cítím odpočatá, klidná a hlavně hodně silná. Jsem na sebe pyšná, že jsem celý pobyt ve tmě zvládla. Celá tato zkušenost mi potvrdila, že všechno je jen v naší hlavě. Naše mysl se nás snaží přesvědčit o tom, že něco nového a neznámého nezvládneme a že je to nebezpečné nebo děsivé. Ale když to člověk skutečně potřebuje, tak to vnitřně cítí. Určitě bych ti doporučila nebát se udělat ten poslední krok a potvrdit rezervaci. Ve skutečnosti je to mnohem jednodušší, než se zdá z našich představ. Pro tuhle chvíli mi tato zkušenost stačila, ale věřím, že v mém životě nastanou momenty, kdy se do tmy ráda vrátím. Nejsem tady naposledy.

Připravili jsme pro tebe nejčastější otázky, které si klienti kladou před pobytem ve tmě.

Sleduj také náš YouTube kanál, kde najdeš videa o pobytech a zkušenostech s terapií tmou. 🔔

Rezervace