Petr – pobyt ve tmě jsem si zachoval dodnes

Napsal /

Pobyt ve tmě pozornostPřeji krásný den vespolek a posílám pozdravy Tomášovi a Lence!

Vzpomínky na pobyt ve tmě

Věnovat pár řádků pobytu ve tmě, který jsem loni absolvoval, mi nejdříve nepřišlo nezbytné. Vše bylo přirozené a klidné. Vnímal jsem to jako další krok v životě, kterým se dostávám dále a nebylo to nic tak velkého, abych to předal anebo reflektoval. Čas psaní si dělám až dnes, kdy na pobyt ve tmě vzpomínám.

Přípravu jsem si zpříjemnil už cestou do Lomce. Vystoupil jsem na předměstí Kutné Hory, zašel si do Chlístovice na Sion a pomalu se nasměroval k Březové. Nástup jsem měl večer a tak byl čas si vyčistit hlavu ještě před spaním.

První dny ve tmě

První den, dva byly o spaní a ztrátě přehledu o čase. Představu toho vnitřního pnutí, kdy nevíte, která vlastně bije, jsem opustil v okamžiku, kdy dostala ,,tvar.“ A tím byl zvonící budík bez ručiček. Takové urputné cinkání a bez přestání, protože ten budík vlastně neví, kdy je ten správný čas. Když jsem ho vypnul, byly zbylé dny už jen o prožitcích.

Možná patřím k těm, kteří stran vjemů mají citlivost dubového pařezu. Co se do něj vryje, ale dlouho přetrvá. Tmě se to povedlo. Nosím ji s sebou i dál. Uchyluji se do ní, když se mě vír okolního i vnitřního dění pokouší strhnout. Meditace i práce je pro mě snazší. Spousta podnětů mě dokázala vyrušit snáze než dnes. Je to jako přednášet a mít hlučné publikum. Namísto snahy ho překřičet se ukázalo býti snazším zpomalit a najít jednoho dva lidi, kteří zbytek rozrušují. Oba se snadno ztratí, dokud nezaměříte pozornost na každého zvlášť. Bez anonymity pak umlknou anebo naopak nadnesou něco velmi podnětného (pro i proti mě). Obojí je bezvadné. Používám to na své myšlenky. Posiluje to nitrozpyt a prohlubuje sebepoznání. Nahlížel jsem tak ve tmě na svůj klid, vzrušení, přání odejít, přání zůstat atd. Zmizely anebo přinášely něco podnětného. To jsem si zachoval dodnes.

Pobyt ve tmě není úplně pro každého

V okolí nemám moc lidí, které pobyt ve tmě zaujal. Ta představa většinou děsí. Myslím, že jsem se neděsil před pobytem ani během něj. Svým způsobem jsem si chtěl zkusit, jestli je to postoj, kterým tma zacloumá. Nestalo se tak. Pobyt ve tmě můžu doporučit i těm, kteří se mají dobře a jen to chtějí zkusit. Tma je klidná a rušit vás nebude. Věřím však, že hraní na pohodu je dost hlučná muzika, kterou může být zajímavé vzít do tmy.

Čtu to po sobě a potřebuji dodat, že po otci jsem vznětlivý cholerik, který nejde pro slovo a vybíjení emocí daleko. To bylo, je a asi také bude. Ve tmě a bez publika se mi ale celá řada přirozených výbuchů zdála k smíchu a tak nějak bez efektu. Na tom hodlám do budoucna pracovat. Děkuji za možnost si to uvědomit.

Mějte se krásně, za tmy i jasu!

Petr

Rezervace