Lenka – na Velikonoce pobyt ve tmě

Napsal /

Ahoj Lenko a Tomáši,

letošní velikonoce jsem strávila u vás ve svatyni a musím říct, že pobyt ve tmě na Velikonoce byla ta správná volba.

S pobytem ve tmě koketuji 5 let

O pobytu ve tmě vím už asi 5 let, ale jen tak na okraj jsem koketovala o tom jestli do toho jít nebo ne. Až můj kamarád, který u vás byl – byť jen 3 a půl dne mi doporučil ať jdu do toho.

Na internetu jsem si objednala termín – bylo to až za půl roku, ale to mi nevadilo.Mezi tím mi Tomáš s Lenčou posílali příspěvky lidí, kteří prošli pobyt ve tmě. Musím říct, že mi to dodávalo odvahu. Během této čekací doby jsem moc o pobytu ve tmě nepřemýšlela, nechávala jsem tomu volný průběh, ať to dopadne jak to dopadnout má. Chtěla jsem terapii tmou podstoupit hlavně proto, abych si vyčistila hlavu od zbytečného smetí a v koutku duše jsem doufala, že se zbavím nějakých starých psychických bloků.
Pobyt ve tmě na velikonoce

Co s sebou na pobyt ve tmě?

Asi týden před odjezdem jsem si říkala co si sebou vzít? Protože jsem zmrzlík, přibalila jsem teplé ponožky a ovčí bačkory – kdyby náhodou mi byla zima a taky africký buben, 2 čínské masážní koule na procvičování svalů ruky a masážní pomůcku na masáž hlavy. Vezl mě tam můj přítel autem. Když jsem se viděla s Tomášem a můj přítel odjel, měla jsem smíšené pocity a přiznala jsem Tomnášovi a Lenče že se trochu bojím jestli to zvládnu. Oni to se mnou moc nerozebírali, akorát říkali, že ten kdo se přizná předem a nedělá hrdinu, tak to většinou dá.

„Kdo nedelá hrdinu, tak pobyt ve tmě většinou dá.“

A už to začalo.Ještě za světla jsem se osprchovala, abych ohmatala vodovodní páky, vyčistila si zuby a pak jsem zhasla… Tomáš mi řekl že s jídlem chodí 1x denně a není přesně daný čas kdy přijdou. První dva dny a 2 noci jsem hodně spala – ostatně skoro jako všichni ostatní kdo se terapie zúčastnili. Lenka za mnou byla jen 2x, pak chodil jen Tomáš – Lenča řešila něco sama se sebou, to dál nebudu rozebírat. Každopádně musím ocenit jídlo, to bylo vždy skvělé, chuťově výborné. Třetí den už jsem víc cvičila a meditovala, masírovala si ruce, nohy a hlavu. Čtvrtý den jsem měla krizi, bolela mě hlava a už jsem se nemohla dočkat až přijde Tomáš. Ten mě ve dvou větách uklidnil, že když bolí hlava, uvolňují se bloky – to mi stačilo a uklidnila jsem se,.

Je fakt, že jsem cítila při meditaci, jak se mi uvolňuje napětí v krční páteři a dostavila se taková zvláštní úleva. Pátý den jsem věděla že je poslední celý den než se vrátím zpět do civilního světa. Poslední noc jsem toho moc nenaspala. Často jsem se budila a nemohla se dočkat zazvonění budíku.

Vítej světlo <3

První otevření dveří ven se mi trošku motala hlava – na to mě Tomáš upozornil předem. Byla jsem ráda, že jsem ten pobyt zvládla a těšila jsem se domů. Na buben jsem zkoušela bubnovat jen jednou a ten zvuk mě rušil, takže víckrát už jsem to nezkoušela. Teď už je to víc jak 6 týdnů od pobytu ve tmě. Musím říct, že mi to hodně dalo. Dívám se na věci a situace s větším nadhledem a je ze mě větší pozorovatel, nenechávám se emočně vtáhnout do nepříjemných situací. Toho si hodně všimly kolegyně v práci – pracuji v ženském kolektivu a když je hodně „BAB“ pohromadě, není o vyhrocené situace nouze.

Každopádně moc děkuji Lenče a Tomášovi, že jsem mohla díky jim prožít týden u nich. Je to zkušenost k nezaplacení.

Ještě na závěr – co mi trochu vadilo, že bylo stále odemčeno. Uvítala bych, kdyby Tomáš nebo Lenka když nosili jídlo, si odemkli a zase zamkli. Náhradní klíč mohl viset v chodbičce vedle vypínače světla pro případ, že by někdo chtěl odejí dřív.

Ještě jednou MOC DĚKUJU
Lenka

Rezervace