Ahoj,
bylo to u vás super! Opravdu. Ze tmy jsem neměl ani strach, ani radost, prostě neutrální pocity. Můj cíl byl jasný – odpočinout si od digitálního světa, od světla, od displejů, od elektroniky, trochu i od lidí a hlavně si vyzkoušet, zda to dám nebo pobyt ve tmě za pár hodin zabalim…
Večer jsem za tmy přijel, Tom mě rychle seznámil s mojí chatičkou, ukazál mi vše potřebné, donesl mi ovoce a čaj, v krabičce müsli, já si dal sprchu, poslal pár fotek kámošům, vypnul jsem mobil a zhasnul…
První noc jsem moc nenaspal, tipnul bych si, že jsem spal hodinu, dvě, pak hodinu čuměl do tmy a tak to chodilo v podstatě až do „rána“, kdy jsem už nezabral… Najednou se ozvalo ťuky ťuk a bylo tu první jídlo. Nechtěl jsem si nechat sdělit, co jím a všem to vřele doporučuju. Jídlo je opravdu famózní, zejména polévky, žádné dětské neochucené jak z jídelny, ale parádní vyvoněný bramboračky s houbama…fantastická čočková.. dále skvělé saláty s kozím sýrem, klasický šopák, měl jsem i palačinku s něčím sladkým :-D, skvělý rizoto… jídlo jsem si fakt užíval…
Byl to můj první pobyt ve tmě
Jelikož se jednalo o můj první pobyt ve tmě, nechtěl jsem riskovat, že tam umřu nudou, tak jsem si vzal miniaturní mp3 přehrávač, který nesvítí a nemá display…do něj jsem si nacpal starodávné rozhlasové hry a pár audioknížek, na které bych jinak neměl chuť ani čas… muziku jsem si schválně nevzal žádnou…jen to mluvený slovo a bylo to super…
Trapně jsem se taky domníval, že budu i hodně cvičit, ale za celou dobu jsem udělal jen asi 100 kliků a pár leh-sedů… Měl jsem s sebou i blok a tužku a zapsal si pár poznámek, většinou mi byly k ničemu, nic objevného jsem ve tmě nevymyslel… škoda :))
Největší trápení jsem měl asi s tím, že jsem si nemohl pořádně vyvětrat… rekuperace a větrák jsou sice moc fajn a vzduch vymění, ale trvá to… strašně jsem toužil si „v noci“ otevří dveře dokořán a vyluftovat si… příště bych to udělal…třeba s šátkem na očích..
Pobyt ve tmě utekl jako voda
No a sedm dní mi takto uteklo jako voda.. Najednou mi za sprchou zapípal budík, fascinovaně jsem si otevřel dveře, pořádně se nadechl a vyšel ven… během chvilky jsme se seznámili i se sympatickejma kolegama z vedlejších domečků a šli jsme se projít celou vesnicí až někam, kde už začlo pomalu svítat a další dvě hodiny jsme jen tak stáli u silnice a čekali na sluníčko… První půlhodinu jsme se motali, jak opilí, než si oči a mozek zase zvykli na 3D svět 🙂
Lenka i Tomáš poskytují fantastické zázemí, každý svým osobitým způsobem.. Tom s vámi probere vaše niterní pocity, Lenka vám klidně řekne sprostej vtip nebo si ráda vyslechne ten váš… Každopádně jsou tam pro vás a když je chcete pomůžou, když nechcete nic, zmizí za minutu…
Pár rad pro lidi, kteří by se fakt nudili:
– čas se dá měřit (odhadovat) dle toho, jak stydne v termosce čaj… pokud je i po delším probuzení stále vařící, tak fakt není ještě ráno… vlažný čaj = každou chvilku přijde jídlo 😀
– sprcha hrozně pomůže s nudou, i když je to jen 10 minut, vždycky mi dodala nějakou zvláštní energii a čas pak utíkal mnohem rychleji
– je lepší zima než teplo, topení jsem skoro nezapínal, chatička je dobře zaizolovaná, sice při únorovým vichru trochu zima byla, ale zase se mnohem lépe spí, fakt..
– velká švanda je počítat kolik hodin už máte za sebou (odhadem) a kolik zbývá…
Pár tipů pro Toma a Lenku:
– ta švestka nebo třešeň, co je u první chatičky má už pár větviček položených na střeše a je opravdu otravné, jak celou dobu škrábou na střechu… pro psychicky labilnější to může být i trochu scary 😀
– sprchový kout je fakt pidi, hydromasáž jsem ani nezkoušel zapnout… dal bych přednost obyčejnýmu, ale prostornějšímu koutku 🙂
– matrace byla v poho, ale po týdnu je už opravdu znát, že leží na obyčejných prkýnkách a ne na roštu…stačil by obyč z IKEA za litr – ohromě to zlepší spací komfort :))
– navrtal bych pár háčků, aby bylo kam pověsit ručník a třeba i oblečení, ve kterém jsem přijel… ať se to neválí po podlaze…
– a co by bylo mega mega super (zvlášť v zimě) čekat na východ slunce v teplé vodě… (vířivka nebo obyč koupací sud…) Člověk vyleze do zimy a v zimě čeká na slunce… za tohle bych klidně platil zlatem… my jsme se zahřejvali běháním po silnici 😀 😀 Takže – zkuste si koupit/pronajmout pár m2 někde za vesnicí a udělat tam na zimu takovouhle parádu… myslím, že vás všichni budou ještě víc milovat 😀
Ahoj
Kuba